Nápady laskavého čtenáře

Więcej o książce

Rozverné nactiutrhačné literární parodie, v nichž Michal Viewegh se svým pověstným nadhledem napodobuje styl jedenácti českých a deseti světových autorů. V jedné z parodií se setkáváme s Lucií, krásnou dvacet čtyřletou ženou, a Pavlem Tigridem, šedesát devítiletým mužem. Na terase vinárny v Jadranu se Lucie vyjadřuje k frustracím ze života v Praze, včetně čekání na tramvaje a obtížného hledání potřebných věcí. Její hlavní obava se týká syna Milana, kterého nechce vidět vyrůstat jako „českého skrčence“. Tigrid se zamýšlí nad tím, jak se dostali k „šedivému osudu“, a Lucie se snaží najít viníka, přičemž se domnívá, že za vše mohou Rusové. Tigrid souhlasí, ale naznačuje, že situace je složitější. Diskutují o politických svobodách, které byly slibovány, ale nikdy nenaplněny. Lucie se zmíní o Dubčekovi, jehož obraz v plavkách ji pobavil, ale Tigrid ji varuje, že nebyl skutečným reformátorem. Rozmlouvají o politických represích a Tigrid zmiňuje, že Stalin byl symbolem hrůzy a mučení. Lucie, šokována, se ptá, kdo za to všechno může. Tigrid se snaží odpovědět, ale je přerušen mladým Černohorcem, který žádá Lucii o tanec, což ji potěší.