Seifert

Więcej o książce

Při knize Na vlnách TSF se může zdát, že Seifert je vášnivý polykač ohňostrojů, které zaslepují oči a zanechávají umělecké opojení, v němž se fontány jevů mění v nové a nové fontány básnických slov. Seifert však není umělec tvořící z životní pěny. Je mnohem víc básník, člověk bloudící, zvolna se ujasňující citlivosti, u něhož krása není projevem svébytným, ale krystalizuje na hranách životní zkušenosti. Nepíše autonomní svobodnou poezii, věci nejsou pro něho mravně lhostejnými tvary, báseň není hrou volných představ. Tento lyrik, jenž přešel od proletářské poezie k čiré hře fantazie, se v posledních letech vrací k poezii kořenící v reálném životě, k meditaci zahrnující dlouhé pochody jeho vnitřního života, k váhavé osobnostní zpovědi lidského já a jeho poměru ke světu. Dává lidský obsah formálnímu výboji své poetické periody a vyrostl v básníka, jenž se našel.