Parametry
Więcej o książce
Hra o pěti obrazech. Idylické prostředí Zlaté uličky s pozadím Hradčan a Lorety, to je místo, kde mladý básník Karel prožívá své hořké pocity po rozchodu s milenkou Martou. Není daleko od sebevraždy, když do jeho chmurné samoty vkročí kloboučnice Loizička. Loizička – jinak zvaná pražské Jezulátko – je dítě staré Prahy, sirotek, odložený na schodech loretského kostela. Svým milým, prostým zjevem a nenapodobitelným půvabem okouzlí Karla, který na čas zapomene na záhadnou, uzavřenou zpěvačku Martu a oddá se lásce k něžné kloboučnici. Leč vzpomínky na Martu jsou silnější a Karel ji vyhledává, aby znovu navázal pouto, které mezi nimi bylo přerváno. Marta, pociťující rovněž velmi silně tíhu samoty a stesku po Karlovi, nabízenou ruku přijímá a těší se opět z jeho lásky. U Lorety se setká však s nic netušící Loizičkou a tehdy pochopí plnou pravdu o Karlových dvou rozdílných láskách. Šlechetně ustoupí a přenechává Karla milence Loizičce, ale malá kloboučnice ví, že Karel více touží po Martě než po ní, požívá atropin a umírá. A Karel je opět sám. A do jeho opuštěnosti mu zaznívají Martina poslední slova:
Zakup książki
Dílo XIX. Loretka, Vítězslav Nezval
- Język
- Rok wydania
- 1955
- Oprawa
- (twarda),
- Stan książki
- Dobry
- Cena
- 1,43 zł
Metody płatności
Nikt jeszcze nie ocenił.
- Tytuł
- Dílo XIX. Loretka
- Język
- czeski
- Autorzy
- Vítězslav Nezval
- Wydawca
- Československý spisovatel
- Rok wydania
- 1955
- Oprawa
- twarda
- Seria
- Kategorie
- Tagi
- Literatura światowa, Teatr
- Opis
- Hra o pěti obrazech. Idylické prostředí Zlaté uličky s pozadím Hradčan a Lorety, to je místo, kde mladý básník Karel prožívá své hořké pocity po rozchodu s milenkou Martou. Není daleko od sebevraždy, když do jeho chmurné samoty vkročí kloboučnice Loizička. Loizička – jinak zvaná pražské Jezulátko – je dítě staré Prahy, sirotek, odložený na schodech loretského kostela. Svým milým, prostým zjevem a nenapodobitelným půvabem okouzlí Karla, který na čas zapomene na záhadnou, uzavřenou zpěvačku Martu a oddá se lásce k něžné kloboučnici. Leč vzpomínky na Martu jsou silnější a Karel ji vyhledává, aby znovu navázal pouto, které mezi nimi bylo přerváno. Marta, pociťující rovněž velmi silně tíhu samoty a stesku po Karlovi, nabízenou ruku přijímá a těší se opět z jeho lásky. U Lorety se setká však s nic netušící Loizičkou a tehdy pochopí plnou pravdu o Karlových dvou rozdílných láskách. Šlechetně ustoupí a přenechává Karla milence Loizičce, ale malá kloboučnice ví, že Karel více touží po Martě než po ní, požívá atropin a umírá. A Karel je opět sám. A do jeho opuštěnosti mu zaznívají Martina poslední slova: