Więcej o książce
Román autorky, o jejíchž životních osudech se skoro nic neví, vypráví o dnech Pražského povstání v květnu roku 1945. Autorčin pohled, založený na osobních vzpomínkách, je mírně řečeno velice neobvyklý. Popisují se v ní krutosti páchané Revolučními gardami nejen na německém civilním obyvatelstvu, ale i na Češích, kteří jen v nejmenším nesouhlasili s tím, co gardisté provádějí, a proti jejich řádění se postavili. Hlavním viníkem těchto hrůz byl podle autorky Pražský rozhlas, který svým bezdůvodným štvaním způsobil, že v těch několika dnech přišly o život desítky tisíc lidí. Památný boj o rozhlas byl podle ní jen zinscenovanou provokací, jež měla vyvolat vražedné běsnění a rabování. Květnové povstání bylo v jejích očích motivované pouze mstou, potřebou kolaborantů zamést za sebou stopy a ambicemi těch, kteří v konci války spatřovali možnost, jak se dostat k moci a bohatství.
Zakup książki
Pražský tanec smrti, Olga Barényi
- Język
- Rok wydania
- 2012
- Oprawa
- (twarda),
- Stan książki
- Dobry
- Cena
- 31,91 zł
Metody płatności
Brakuje nam tutaj Twojej recenzji.
- Tytuł
- Pražský tanec smrti
- Język
- czeski
- Autorzy
- Olga Barényi
- Wydawca
- Plus
- Rok wydania
- 2012
- Oprawa
- twarda
- Liczba stron
- 345
- ISBN10
- 8025901165
- ISBN13
- 9788025901168
- Seria
- Kategorie
- Tagi
- Fikcja wojenna, Radio, Ludobójstwo, Rok 1945, Wyzwolenie, Kolaboracja, Praskie powstanie majowe (1945), Pogromy, Czechosłowackie Radio, Czeskie Radio
- Pierwsze wydanie
- 1958
- Oryginalna nazwa
- Prager Totentanz
- Ocena
- 2,7 z 5
- Opis
- Román autorky, o jejíchž životních osudech se skoro nic neví, vypráví o dnech Pražského povstání v květnu roku 1945. Autorčin pohled, založený na osobních vzpomínkách, je mírně řečeno velice neobvyklý. Popisují se v ní krutosti páchané Revolučními gardami nejen na německém civilním obyvatelstvu, ale i na Češích, kteří jen v nejmenším nesouhlasili s tím, co gardisté provádějí, a proti jejich řádění se postavili. Hlavním viníkem těchto hrůz byl podle autorky Pražský rozhlas, který svým bezdůvodným štvaním způsobil, že v těch několika dnech přišly o život desítky tisíc lidí. Památný boj o rozhlas byl podle ní jen zinscenovanou provokací, jež měla vyvolat vražedné běsnění a rabování. Květnové povstání bylo v jejích očích motivované pouze mstou, potřebou kolaborantů zamést za sebou stopy a ambicemi těch, kteří v konci války spatřovali možnost, jak se dostat k moci a bohatství.