Morová rána

Więcej o książce

Zastavili jsme před domem a celá rodina včetně dětí a psů se vyřinula na ulici. Už to věděli. Mary jim zatelefonovala, když jsem byla u plicního specialisty. Měla jsem už připravenou postel - maminčinu velkou postel s nebesy, ve které jsme se všichni narodili a odstonávali své dětské choroby. Čekal mě oheň v krbu, vůně horké, čerstvé kávy a mnoho lásky a pochopení. Asi až příliš mnoho. Propadla jsem sebelítosti. Namísto abych si přiznala, že je to vlastně velká úleva vědět, co mi chybí, a vědět, že jsem byla nemocná a ne líná a tupá, ronila jsem slzy na maminčinu modrou prošívanou deku a v duchu jsem si kreslila žaluplné scénky, jak Anka a Janka kladou květiny na můj čerstvý rov. Byla jsem ohromná fňukna bez špetky smyslu pro humor. Kašlala jsem celou noc a bavilo mě to.