Blouznivci našich hor I.

Więcej o książce

„Bylo to na počátku let osmdesátých devatenáctého století; na krkonošských horách šířilo se duchověrectví, lidé se jali promocí prostřednic obcovat se zásvětím a zakládali »sbory«. Nová víra ta zabloudila z ciziny nejprve do německého Trutnova; odtud přišla mezi český lid do okolí jilemnického, vysockého, semilského a dále do kraje. Učení to se jevilo jinak u Němců a jinak u Čechů. Německému lidu byl spiritismus jakousi zábavou, ukájením zvědavosti, pouhým citováním duchů, všetečným poptáváním na světské, pozemské malichernosti, pátráním a dotazováním nebožtíků, kdo tu neb onu věc ukradl, kdo spáchal ten nebo onen zločin. Ale lidu českému bylo duchověrectví náboženskou reformací, pojal je v sebe se vší vrozenou mu vznětlivostí, ba s plamennou vášnivostí, jako by mysticismus našich předků, starých Českých bratří, ožil a obrodil se v horském současném pokolení.“