Więcej o książce
Stalinova "vojevůdcovská" nezpůsobilost vehnala v průběhu druhé světové války do německého zajetí miliony vojáků. Jeho nelítostná decimace všech vrstev národa, dokonce celých komunit, vedla generála Vlasova k rozhodnutí vytvořit armádu, která by ze dvou zel - Stalin a Hitler - porazila nejprve to větší, kterým se mu jevil Stalin. Stalin například po celou válku nepřistoupil k haagským konvencím o zacházení s válečnými zajatci a svým odmítavým postojem tak nepřímo způsobil tragický osud zajatců. Kromě vlasovců se proti bolševismu postavil také národ kozáků. Další skupinou stojící proti Stalinovi byli někteří příslušníci rozsáhlé bílé emigrace, jejichž potomci se mnohdy narodili již na Západě. Vedle nich se na konci války ocitlo v britském zajetí mnoho protikomunistických Jugoslávců. Více než dva miliony těchto lidí byly v letech 1944-1947 násilně navráceny do Sovětského svazu - podle dohod, jež Britové a Američané se Stalinem stvrdili na konferenci v Jaltě - v rozporu s řadou britských zákonů a ustanovení mezinárodního práva. Osudem těchto ubožáků byla buď okamžitá smrt zastřelením po návratu, či pomalejší umírání v táborech Gulagu. Vyvázli jen nemnozí......
Zakup książki
Oběti Jalty, Nikolai Tolstoy, Miloš Calda
- Język
- Rok wydania
- 1998
- Oprawa
- (twarda),
- Stan książki
- Dobry
- Cena
- 37,48 zł
Metody płatności
Brakuje nam tutaj Twojej recenzji.
- Tytuł
- Oběti Jalty
- Język
- czeski
- Autorzy
- Nikolai Tolstoy, Miloš Calda
- Wydawca
- Elka Press
- Rok wydania
- 1998
- Oprawa
- twarda
- ISBN10
- 8090235344
- ISBN13
- 9788090235342
- Seria
- Kolekcja
- Militaria (Elka Press)
- Kategorie
- Tagi
- Tematy historyczne, Poradniki, Francja, Wojny, II Wojna Światowa, Rosja, Szwecja, Związek Radziecki, Norwegia, Uchodźcy, Historia Rosji, Jeńcy wojenni, Kozacy, Konferencja jałtańska 1945
- Pierwsze wydanie
- 1977
- Oryginalna nazwa
- Victims of Yalta
- Ocena
- 4 z 5
- Opis
- Stalinova "vojevůdcovská" nezpůsobilost vehnala v průběhu druhé světové války do německého zajetí miliony vojáků. Jeho nelítostná decimace všech vrstev národa, dokonce celých komunit, vedla generála Vlasova k rozhodnutí vytvořit armádu, která by ze dvou zel - Stalin a Hitler - porazila nejprve to větší, kterým se mu jevil Stalin. Stalin například po celou válku nepřistoupil k haagským konvencím o zacházení s válečnými zajatci a svým odmítavým postojem tak nepřímo způsobil tragický osud zajatců. Kromě vlasovců se proti bolševismu postavil také národ kozáků. Další skupinou stojící proti Stalinovi byli někteří příslušníci rozsáhlé bílé emigrace, jejichž potomci se mnohdy narodili již na Západě. Vedle nich se na konci války ocitlo v britském zajetí mnoho protikomunistických Jugoslávců. Více než dva miliony těchto lidí byly v letech 1944-1947 násilně navráceny do Sovětského svazu - podle dohod, jež Britové a Američané se Stalinem stvrdili na konferenci v Jaltě - v rozporu s řadou britských zákonů a ustanovení mezinárodního práva. Osudem těchto ubožáků byla buď okamžitá smrt zastřelením po návratu, či pomalejší umírání v táborech Gulagu. Vyvázli jen nemnozí......