Básně

Więcej o książce

Ze svazku s prostým titulem Básně promlouvá k nám „básník naší národní mladosti, našeho obrození, našeho hlášení se opět k životu po sta letech spánku, a jak se zdálo i smrti“. (Nejedlý.) Výbor zahajuje nejslavnější Kollárova báseň a jedno z nejvýznamnějších děl české poesie, Slávy dcera. Již v době jejího vzniku a pak i dále mluvil Kollár touto rozsáhlou skladbou k lidu jako hlasatel družby slovanských národů. Nebyl to „panslávský sen“, ale ideál vzájemného přátelství a pomoci všeeh slovanských národů, který Kollár ve svém díle propagoval a pro který byl také buržoasní, západně orientovanou kritikou a literární historií nejčastěji napadán. Kollárovi však dala za pravdu sama skutečnost. To, co jeho současníkům a ještě i pozdějším generacím se zdálo snem, touhou nebo nereálnou fantasií, je dnes skutečností, která ještě překonala básníkovy tužby. Tím vším je nám Slávy dcera zvláště drahá, to také opravňuje její nové, úplné vydání. Dále byl do svazku zařazen početný výbor z drobnějších, méně známých Kollárových básní, z nichž některé pro svůj bojovný odpor proti tmářství, zotročování a odnárodňování kolovaly za tuhé metternichovské reakce po řadu let pouze v opisech. – Poznámky Kollárovy a pořadatelovy. K vyd. připravil a poznámkami doprovodil F. R. Tichý; úvod Zdeňka Nejedlého. Rejstřík znělek. Přehl. znělek z vyd. r. 1845 a 1852 nepojatých do souboru.