Z hlubin

Więcej o książce

Román líčí putování mladé výtvarnice do krajiny kanadských jezer spjaté se šťastnými okamžiky jejího dětství. Bezejmenná vypravěčka pátrá v québecké divočině po svém záhadně zmizelém otci; jak se však ukáže, tento sestup ke kořenům má pro ni mnohem spíše obecně existenciální smysl. Přestože ji na cestě doprovází milenec a dva přátelé, právě v kontaktu se svými vrstevníky si hrdinka mučivě uvědomuje šablonovitost a traumatizující vliv industriálního světa na lidskou duši – její společníci jsou civilizačními schématy příliš poznamenáni, než aby se jich byli ochotni a schopni zbavit, a tak je jejich přítomnost čím dál tím více pociťována jako cosi nepatřičného... Teprve ponorem pod hladinu svého domnělého já ze sebe hrdinka smývá nánosy neautentického lidství, teprve tento sebeočistný akt, který je Atwoodovou předkládán v podobě rituálního zasvěcení, jí dovolí hledat rovnováhu mezi člověkem a přírodou, mezi mužským a ženským principem v lidské mysli i ve světě. V knize se střídají pasáže lyricko-naturalistické s party překvapivě odlehčenými, až humornými: je to právě spisovatelčina pronikavá inteligence spojená se smyslem pro ironii, co jí dovoluje zachovat si odstup, a přitom držet vyprávění pevně v rukou....