Bookbot

Člověk a stát

Ocena książki

Więcej o książce

Významné dílo světové politické filosofie od francouzského filosofa Jacquesa Maritaina (1882–1973) vychází z jeho amerických přednášek, shrnutých do svazku Man and the State (1951) a později vydaných francouzsky jako L’Homme et l’état (1953). Myšlenky tohoto klasického díla nabývají nové aktuálnosti v konfrontaci s problémy, jimiž se politická věda a filosofie dnes intenzivně zabývají. Klíčovým tématem je suverenita ve vztahu ke státu, což evokuje například Brežněvovu doktrínu o omezené suverenitě, ale také se stává centrem teoretického promýšlení mezinárodních vztahů a politické sociologie v kontextu globalizace. Maritainova kritická analýza pojmu svrchovanosti patří k nejpozoruhodnějším v literatuře. Dále se zabývá legitimním pluralismem ideových zdůvodnění demokracie, což je aktuální téma v reakci na Huntingtonovu koncepci „střetu civilizací“. Maritain, jakožto „filosof demokracie“, rozebírá problém světové politické organizace, což je relevantní v rámci diskusí o „evropské ústavě“. Také analyzuje vztah náboženství a katolicismu k demokracii, což přináší podnětné myšlenky do současné debaty.

Wydanie

Zakup książki

Člověk a stát, Jacques Maritain

Język
Rok wydania
2007
Oprawa
(miękka),
Stan książki
Bardzo dobry
Cena
33,99 zł

Metody płatności

4,4
Bardzo dobra
6 Ocena

Brakuje nam tutaj Twojej recenzji.

Tytuł
Člověk a stát
Język
czeski
Wydawca
Triáda
Rok wydania
2007
Oprawa
miękka
Seria
Oryginalna nazwa
L’Homme et l’état, Man and the state
Ocena
4,35 z 5
Opis
Významné dílo světové politické filosofie od francouzského filosofa Jacquesa Maritaina (1882–1973) vychází z jeho amerických přednášek, shrnutých do svazku Man and the State (1951) a později vydaných francouzsky jako L’Homme et l’état (1953). Myšlenky tohoto klasického díla nabývají nové aktuálnosti v konfrontaci s problémy, jimiž se politická věda a filosofie dnes intenzivně zabývají. Klíčovým tématem je suverenita ve vztahu ke státu, což evokuje například Brežněvovu doktrínu o omezené suverenitě, ale také se stává centrem teoretického promýšlení mezinárodních vztahů a politické sociologie v kontextu globalizace. Maritainova kritická analýza pojmu svrchovanosti patří k nejpozoruhodnějším v literatuře. Dále se zabývá legitimním pluralismem ideových zdůvodnění demokracie, což je aktuální téma v reakci na Huntingtonovu koncepci „střetu civilizací“. Maritain, jakožto „filosof demokracie“, rozebírá problém světové politické organizace, což je relevantní v rámci diskusí o „evropské ústavě“. Také analyzuje vztah náboženství a katolicismu k demokracii, což přináší podnětné myšlenky do současné debaty.