Więcej o książce
V Bordoneho sále vídeňského Uměleckohistorického muzea se před Tintorettovým obrazem Muž s bílým plnovousem za přítomnosti zřízence Irrsiglera pravidelně scházejí hudební kritik londýnských Timesů Reger, „kritický umělec“, a soukromý učenec Atzbacher. Regerovy kritické úvahy o povaze uměleckých děl radikálně překračují hranice muzea a jsou vlastně karikujícím komentářem evropské kultury, myšlení i civilizace. Selhání, které v tvorbě a projevech evropské kultury shledávají a jež má takřka likvidační, obrazoborecký ráz, není ovšem podmíněno pouze Regerovým kritickým pohledem a schopností vše zesměšnit, ale i jeho vlastním, takřka elementárně tragickým zjištěním, že ztrátou nejbližšího člověka a lásky pozbývají veškeré hodnoty smysl. Ale právě v této bezmoci nad smrtí nalézáme paradoxně v umění záchranu: „Nemilujeme přece Pascala proto, že by byl tak dokonalý, nýbrž proto, že je v podstatě bezmocný, stejně jako milujeme Montaigne pro jeho celoživotní hledání a bezmoc něco nalézt, Voltaira kvůli jeho bezmoci.“
W magazynie mamy łącznie książkiStaří mistři(1994)
Zakup książki
Staří mistři, Thomas Bernhard
- Język
- Rok wydania
- 1994
- Oprawa
- (miękka),
- Stan książki
- Uszkodzony
- Cena
- 32,19 zł
Metody płatności
Brakuje nam tutaj Twojej recenzji.
- Tytuł
- Staří mistři
- Język
- czeski
- Autorzy
- Thomas Bernhard
- Wydawca
- Prostor
- Rok wydania
- 1994
- Oprawa
- miękka
- Liczba stron
- 160
- ISBN10
- 8085190338
- ISBN13
- 9788085190335
- Seria
- Tagi
- Tematy historyczne, Humor, Literatura niemiecka, XX wiek, Z życia wzięte, Krytyka społeczna, Literatura austriacka, Czarny humor, Krytyka religii, Literatura Europy Środkowej, Monologi
- Pierwsze wydanie
- 2011
- Oryginalna nazwa
- Alte Meister
- Ocena
- 4,15 z 5
- Opis
- V Bordoneho sále vídeňského Uměleckohistorického muzea se před Tintorettovým obrazem Muž s bílým plnovousem za přítomnosti zřízence Irrsiglera pravidelně scházejí hudební kritik londýnských Timesů Reger, „kritický umělec“, a soukromý učenec Atzbacher. Regerovy kritické úvahy o povaze uměleckých děl radikálně překračují hranice muzea a jsou vlastně karikujícím komentářem evropské kultury, myšlení i civilizace. Selhání, které v tvorbě a projevech evropské kultury shledávají a jež má takřka likvidační, obrazoborecký ráz, není ovšem podmíněno pouze Regerovým kritickým pohledem a schopností vše zesměšnit, ale i jeho vlastním, takřka elementárně tragickým zjištěním, že ztrátou nejbližšího člověka a lásky pozbývají veškeré hodnoty smysl. Ale právě v této bezmoci nad smrtí nalézáme paradoxně v umění záchranu: „Nemilujeme přece Pascala proto, že by byl tak dokonalý, nýbrž proto, že je v podstatě bezmocný, stejně jako milujeme Montaigne pro jeho celoživotní hledání a bezmoc něco nalézt, Voltaira kvůli jeho bezmoci.“