Parametry
- 128 stron
- 5 godzin czytania
Więcej o książce
Starozákonní kniha Ester, vyprávějící o Židu Mordechajovi a jeho příbuzné, krásné dívce Ester, která se stane manželkou perského krále a zabrání pogromu svého lidu, se dochovala ve třech verzích: hebrejské a dvou řeckých. Každá z dochovaných řeckých verzí (verze septuagintní i takzvaný alfa-text), jejichž paralelní překlad přinášíme v prvním svazku nové ediční řady „Septuaginta“, představuje ve srovnání s hebrejským (masoretským) textem poněkud odlišné pojetí vyprávěného děje i jeho důsledků. Český překlad (V. Černušková) i komentář (P. Chalupa) se snaží zachytit svébytnost obou řeckých verzí vzhledem k hebrejské „předloze“, s níž porovnávají autoři text zejména na místech, která jsou důležitá pro správné porozumění textu. Ukazuje se totiž, že vytvoření řeckých verzí nebylo pouhým převodem masoretského textu do řečtiny, jako spíš tvořivým zpracováním odlišných tradic, které zachycují stejnou biblickou látku.
Zakup książki
Kniha Ester - v řeckých verzích (Septuaginty a alfa-textu), Veronika Černušková
- Język
- Rok wydania
- 2016
- Oprawa
- (twarda)
Metody płatności
Brakuje nam tutaj Twojej recenzji.
- Tytuł
- Kniha Ester - v řeckých verzích (Septuaginty a alfa-textu)
- Język
- czeski
- Autorzy
- Veronika Černušková
- Wydawca
- Vyšehrad
- Rok wydania
- 2016
- Oprawa
- twarda
- Liczba stron
- 128
- ISBN10
- 807429644X
- ISBN13
- 9788074296444
- Seria
- Tagi
- Tematy religijne, Duchowość, Stary Testament, Studia biblijne & Egzegeza, Historie Biblii, Postacie biblijne, Komentarze biblijne, Wydarzenia biblijne, Septuaginta
- Ocena
- 4,35 z 5
- Opis
- Starozákonní kniha Ester, vyprávějící o Židu Mordechajovi a jeho příbuzné, krásné dívce Ester, která se stane manželkou perského krále a zabrání pogromu svého lidu, se dochovala ve třech verzích: hebrejské a dvou řeckých. Každá z dochovaných řeckých verzí (verze septuagintní i takzvaný alfa-text), jejichž paralelní překlad přinášíme v prvním svazku nové ediční řady „Septuaginta“, představuje ve srovnání s hebrejským (masoretským) textem poněkud odlišné pojetí vyprávěného děje i jeho důsledků. Český překlad (V. Černušková) i komentář (P. Chalupa) se snaží zachytit svébytnost obou řeckých verzí vzhledem k hebrejské „předloze“, s níž porovnávají autoři text zejména na místech, která jsou důležitá pro správné porozumění textu. Ukazuje se totiž, že vytvoření řeckých verzí nebylo pouhým převodem masoretského textu do řečtiny, jako spíš tvořivým zpracováním odlišných tradic, které zachycují stejnou biblickou látku.


