
Parametry
- 163 strony
- 6 godzin czytania
Więcej o książce
Mimořádné číslo se zaměřuje na vnímání a smysly v dějinách filosofie mezi 11. a 17. stoletím, přičemž pozornost je věnována scholastickým myslitelům jako Anselm, Petr Olivi a Duns Scotus, a také starším autorům, jako je Aristotelés, a jejich současníkům, jako je Plethón. Studie zpochybňují představy o scholastice jako homogenní tradici založené na aristotelském dědictví. I když aristotelismus má mezi scholastiky významné postavení, na myšlení této doby silně působí také platónská a augustinovská tradice. Čtenář se v jednotlivých příspěvcích setkává s prolínáním a vzájemným soupeřením aristotelských a platónsko-augustinovských myšlenek. Platónská a augustinovská tradice zdůrazňuje roli pozornosti při vnímání, extramisní chápání zraku, metafyziku světla, teorii iluminace a perspektivu první osoby. Naopak aristotelská tradice se zaměřuje na ontologii vnímatelného předmětu, jeho kauzalitu, roli prostředí a klasifikaci vnitřních smyslů. Tímto způsobem se ukazuje komplexnost a rozmanitost myšlení v rámci scholastiky, což přispívá k hlubšímu porozumění filosofickému diskurzu této doby.
Zakup książki
Perception in Scholastics and Their Interlocutors, Daniel Heider, Marek Otisk, Lukáš Lička
- Język
- Rok wydania
- 2017
- Oprawa
- (miękka)
Metody płatności
Nikt jeszcze nie ocenił.
- Tytuł
- Perception in Scholastics and Their Interlocutors
- Autorzy
- Daniel Heider, Marek Otisk, Lukáš Lička
- Wydawca
- Filosofia
- Rok wydania
- 2017
- Oprawa
- miękka
- Liczba stron
- 163
- ISBN10
- 8070075023
- ISBN13
- 9788070075029
- Seria
- Opis
- Mimořádné číslo se zaměřuje na vnímání a smysly v dějinách filosofie mezi 11. a 17. stoletím, přičemž pozornost je věnována scholastickým myslitelům jako Anselm, Petr Olivi a Duns Scotus, a také starším autorům, jako je Aristotelés, a jejich současníkům, jako je Plethón. Studie zpochybňují představy o scholastice jako homogenní tradici založené na aristotelském dědictví. I když aristotelismus má mezi scholastiky významné postavení, na myšlení této doby silně působí také platónská a augustinovská tradice. Čtenář se v jednotlivých příspěvcích setkává s prolínáním a vzájemným soupeřením aristotelských a platónsko-augustinovských myšlenek. Platónská a augustinovská tradice zdůrazňuje roli pozornosti při vnímání, extramisní chápání zraku, metafyziku světla, teorii iluminace a perspektivu první osoby. Naopak aristotelská tradice se zaměřuje na ontologii vnímatelného předmětu, jeho kauzalitu, roli prostředí a klasifikaci vnitřních smyslů. Tímto způsobem se ukazuje komplexnost a rozmanitost myšlení v rámci scholastiky, což přispívá k hlubšímu porozumění filosofickému diskurzu této doby.