Więcej o książce
Blanka Stárková charakterizuje v doslovu povídkovou sbírku následovně: Co tyto povídky spojuje, jsou (ty tak těžko postižitelné) kvality Márquezova vypravěčství. Stavba, promyšlený rytmus věty, který nemívá o slabiku méně nebo více, paralelní děje, z nichž jeden záludně probíhá druhému příběhu za zády, návnada vždy a vždy dopředu nastražovaná čtenáři, aby chtěl-musel s autorem běžet dál... A tak se možná příliš nezmýlíme v domněnce, že víc než jeden čtenář bude číst tyto povídky, aniž by potřeboval jejich pointu, jejich rozluštění či hledal jejich přesah, a vstoupí prostě do textu, aby se jím nechal nést, a vždycky znovu z něj vystoupil s touž beznadějnou otázkou: Jak to ten člověk k ďasu dělá?
W magazynie mamy łącznie książkiDvanáct povídek o poutnících(1996)
Zakup książki
Dvanáct povídek o poutnících, Vladimír Medek, Gabriel García Márquez
- Język
- Rok wydania
- 1996
- Oprawa
- (twarda),
- Stan książki
- Bardzo dobry
- Cena
- 35,99 zł
Metody płatności
Brakuje nam tutaj Twojej recenzji.
- Tytuł
- Dvanáct povídek o poutnících
- Język
- czeski
- Autorzy
- Vladimír Medek, Gabriel García Márquez
- Wydawca
- Hynek
- Rok wydania
- 1996
- Oprawa
- twarda
- Liczba stron
- 221
- ISBN10
- 8085906309
- ISBN13
- 9788085906301
- Seria
- Kategorie
- Tagi
- Zbiory, antologie, Opowiadania, Francja, Opowieści, Europa, Południowa Europa, Włochy, Austria, Hiszpania, Literatura Hiszpańska, Realizm magiczny, Wybór z dzieł, Mistycyzm, Narracja, Literatura latynoamerykańska, Ameryka Południowa, Emigracja & Wygnanie, Ameryka Łacińska, Wędrowanie, Kolumbia, Miejsca pielgrzymkowe, Pielgrzymi, Literatura kolumbijska
- Pierwsze wydanie
- 1992
- Oryginalna nazwa
- Doce cuentos peregrinos
- Ocena
- 4,05 z 5
- Opis
- Blanka Stárková charakterizuje v doslovu povídkovou sbírku následovně: Co tyto povídky spojuje, jsou (ty tak těžko postižitelné) kvality Márquezova vypravěčství. Stavba, promyšlený rytmus věty, který nemívá o slabiku méně nebo více, paralelní děje, z nichž jeden záludně probíhá druhému příběhu za zády, návnada vždy a vždy dopředu nastražovaná čtenáři, aby chtěl-musel s autorem běžet dál... A tak se možná příliš nezmýlíme v domněnce, že víc než jeden čtenář bude číst tyto povídky, aniž by potřeboval jejich pointu, jejich rozluštění či hledal jejich přesah, a vstoupí prostě do textu, aby se jím nechal nést, a vždycky znovu z něj vystoupil s touž beznadějnou otázkou: Jak to ten člověk k ďasu dělá?