
Parametry
- 69 stron
- 3 godziny czytania
Więcej o książce
Po první světové válce se pod vlivem neustálé sovětské a německé hrozby, ale i kvůli vnitřnímu politickému chaosu se v Polsku prosadila diktatura, která fakticky vsadila vše na to, že Polsko má být jediný spolehlivý partner pro Francii, která ovšem vnímala Polsko jako druhořadého spojence – stejně jako Československo, a tak Polsko nepřímo aktivně pomáhalo nacistickému Německu v oslabování Československa. Šlo o vlastní polskou egoistickou politiku, která nakonec ublížila i Polsku. Na podzim roku 1938 poté, co Západ donutil Československo Mnichovskou dohodou předat Německu část svého území, Polsko využilo situace a 30. září 1938 pohrozilo Československu válkou, pokud mu nebude předáno území Zaolží, které následně 2. října 1938 polská armáda okupovala. Poté to oslavila vojenskou přehlídkou, na kterou byli pozváni i vojenští zástupci nacistického Německa. Minulost nemůžeme změnit, ale můžeme změnit budoucnost. Jsme to právě my v přítomnosti, kdo rozhoduje o tom, jaká bude budoucnost. Polský prezident Kaczyński k tomu mimo jiné řekl: „Připojení se Polska k dělení, v každém případě k územnímu omezení tehdejšího Československa, nebylo jen chybou, bylo hříchem. A my v Polsku se dokážeme k tomuto hříchu přiznat a nehledat omluvy. Nehledat omluvy, i kdyby se jich hledat dalo.“
Zakup książki
Polský prezident: Obsazení Těšínska bylo hříchem a chybou, Lech Aleksander Kaczyński
- Język
- Rok wydania
- 2026
- Oprawa
- (miękka)
Metody płatności
Nikt jeszcze nie ocenił.
- Tytuł
- Polský prezident: Obsazení Těšínska bylo hříchem a chybou
- Język
- czeski
- Autorzy
- Lech Aleksander Kaczyński
- Wydawca
- Lukáš Lhoťan
- Rok wydania
- 2026
- Oprawa
- miękka
- Liczba stron
- 69
- ISBN13
- 9788088352716
- Seria
- Opis
- Po první světové válce se pod vlivem neustálé sovětské a německé hrozby, ale i kvůli vnitřnímu politickému chaosu se v Polsku prosadila diktatura, která fakticky vsadila vše na to, že Polsko má být jediný spolehlivý partner pro Francii, která ovšem vnímala Polsko jako druhořadého spojence – stejně jako Československo, a tak Polsko nepřímo aktivně pomáhalo nacistickému Německu v oslabování Československa. Šlo o vlastní polskou egoistickou politiku, která nakonec ublížila i Polsku. Na podzim roku 1938 poté, co Západ donutil Československo Mnichovskou dohodou předat Německu část svého území, Polsko využilo situace a 30. září 1938 pohrozilo Československu válkou, pokud mu nebude předáno území Zaolží, které následně 2. října 1938 polská armáda okupovala. Poté to oslavila vojenskou přehlídkou, na kterou byli pozváni i vojenští zástupci nacistického Německa. Minulost nemůžeme změnit, ale můžeme změnit budoucnost. Jsme to právě my v přítomnosti, kdo rozhoduje o tom, jaká bude budoucnost. Polský prezident Kaczyński k tomu mimo jiné řekl: „Připojení se Polska k dělení, v každém případě k územnímu omezení tehdejšího Československa, nebylo jen chybou, bylo hříchem. A my v Polsku se dokážeme k tomuto hříchu přiznat a nehledat omluvy. Nehledat omluvy, i kdyby se jich hledat dalo.“