Bookbot

Polský prezident: Obsazení Těšínska bylo hříchem a chybou

Zapisz

Parametry

  • 69 stron
  • 3 godziny czytania

Więcej o książce

Po první světové válce se pod vlivem neustálé sovětské a německé hrozby, ale i kvůli vnitřnímu politickému chaosu se v Polsku prosadila diktatura, která fakticky vsadila vše na to, že Polsko má být jediný spolehlivý partner pro Francii, která ovšem vnímala Polsko jako druhořadého spojence – stejně jako Československo, a tak Polsko nepřímo aktivně pomáhalo nacistickému Německu v oslabování Československa. Šlo o vlastní polskou egoistickou politiku, která nakonec ublížila i Polsku. Na podzim roku 1938 poté, co Západ donutil Československo Mnichovskou dohodou předat Německu část svého území, Polsko využilo situace a 30. září 1938 pohrozilo Československu válkou, pokud mu nebude předáno území Zaolží, které následně 2. října 1938 polská armáda okupovala. Poté to oslavila vojenskou přehlídkou, na kterou byli pozváni i vojenští zástupci nacistického Německa. Minulost nemůžeme změnit, ale můžeme změnit budoucnost. Jsme to právě my v přítomnosti, kdo rozhoduje o tom, jaká bude budoucnost. Polský prezident Kaczyński k tomu mimo jiné řekl: „Připojení se Polska k dělení, v každém případě k územnímu omezení tehdejšího Československa, nebylo jen chybou, bylo hříchem. A my v Polsku se dokážeme k tomuto hříchu přiznat a nehledat omluvy. Nehledat omluvy, i kdyby se jich hledat dalo.“

Zakup książki

Polský prezident: Obsazení Těšínska bylo hříchem a chybou, Lech Aleksander Kaczyński

Język
Rok wydania
2026
Oprawa
(miękka)
Jak tylko się pojawi, wyślemy Ci wiadomość e-mail.

Metody płatności

Nikt jeszcze nie ocenił.Oceń

Tytuł
Polský prezident: Obsazení Těšínska bylo hříchem a chybou
Język
czeski
Rok wydania
2026
Oprawa
miękka
Liczba stron
69
ISBN13
9788088352716
Seria
Opis
Po první světové válce se pod vlivem neustálé sovětské a německé hrozby, ale i kvůli vnitřnímu politickému chaosu se v Polsku prosadila diktatura, která fakticky vsadila vše na to, že Polsko má být jediný spolehlivý partner pro Francii, která ovšem vnímala Polsko jako druhořadého spojence – stejně jako Československo, a tak Polsko nepřímo aktivně pomáhalo nacistickému Německu v oslabování Československa. Šlo o vlastní polskou egoistickou politiku, která nakonec ublížila i Polsku. Na podzim roku 1938 poté, co Západ donutil Československo Mnichovskou dohodou předat Německu část svého území, Polsko využilo situace a 30. září 1938 pohrozilo Československu válkou, pokud mu nebude předáno území Zaolží, které následně 2. října 1938 polská armáda okupovala. Poté to oslavila vojenskou přehlídkou, na kterou byli pozváni i vojenští zástupci nacistického Německa. Minulost nemůžeme změnit, ale můžeme změnit budoucnost. Jsme to právě my v přítomnosti, kdo rozhoduje o tom, jaká bude budoucnost. Polský prezident Kaczyński k tomu mimo jiné řekl: „Připojení se Polska k dělení, v každém případě k územnímu omezení tehdejšího Československa, nebylo jen chybou, bylo hříchem. A my v Polsku se dokážeme k tomuto hříchu přiznat a nehledat omluvy. Nehledat omluvy, i kdyby se jich hledat dalo.“