Jáchym Topol Książki

Dawna siedziba szlachecka na zachód od Pragi czeskiej, pierwowzór tytułowego zamku z powieści Franza Kafki, staje się sceną niezwykłych wydarzeń, których ramy czasowe zakreślają koniec drugiej wojny światowej i praska wiosna. Sierociniec prowadzony przez siostry zakonne zostaje przejęty przez milicję, a dzieci mają odebrać szczególną edukację: nowi gospodarze palą dawne książki, interpretują przeszłość na własny sposób. Nastoletni Rosjanin Ilja, którego najprawdopodobniej porzucili rodzice, staje się na skutek takiego wychowania sabotażystą. Do sierocińca docierają pogłoski o inwazji państw Układu Warszawskiego, wybucha panika i chaos. Kiedy wśród załogi jednego z wkraczających radzieckich czołgów Ilja dostrzega swojego ojca, postanawia zaciągnąć się jako tłumacz i przewodnik. Powieść Topola to wycieczka w głąb europejskiej przeszłości.

Jáchym Topol (ur. 1962) - jest bez wątpienia jedną z najbardziej wyrazistych postaci czeskiego undergroundu. Podobnie jak większość literatów i ludzi sztuki pozostających w latach 80. poza oficjalnym obiegiem pracował fizycznie: był magazynierem, palaczem, piekarzem, kierowcą. Aby wykręcić się od służby wojskowej poddał się leczeniu psychiatrycznemu. Jednocześnie od roku 1985 aż do połowy lat 90. był głównym motorem niezależnego czasopisma „Revolver Revue”. Początkowo Jáchym Topol był znany raczej jako poeta. Jego zbiory Miluju tě k zbláznění (Kocham cię jak wariat, przełożony w 1992 r. na polski przez Annę Janyškovą) oraz V úterý bude válka (Jutro zaczyna się wojna) były komentowane i nagradzane. Tłumaczył poetów wietnamskich i przygotował wybór poezji Charlesa Bukowskiego. Pisał też teksty dla zespołów muzycznych. W latach 80. sam śpiewał swoje wiersze w grupie Národní třída, potem współpracował z zespołem Psí Vojáci i Moniką Načevą, na której płycie znalazły się teksty nawiązujące do powieści Anioł. Pierwszą poważną pozycją prozatorską w dorobku Topola jest powieść-rzeka Sestra (Siostra, 1994), rok później ukazał się Anděl (Anioł). W roku 1997 został opublikowany wybór przełożonych przez niego podań i legend Indian północnoamerykańskich, zaś w roku 2001 ukazała się kolejna powieść Topola Noční práce (Nocna praca).

Trzynastoletni Ondra przyjeżdża z Pragi do dziadka mieszkającego w małej wiosce nieopodal polskiej granicy. Odkrywa nagle, że ten zakątek zagubiony pośr�d monumentalnych g�r skrywających tajemnicze jaskinie nie jest już tym samym światem, kt�ry zapamiętał z dzieciństwa. Odległe wydarzenia i tutaj przynoszą chaos i konsternację, unieważniają prawa rządzące dotychczas życiem niewielkiej społeczności. Rzeczywistość, kt�ra nadchodzi, czyni wszystko możliwym, oddaje się we władanie mitom i sennym majakom, ujawnia głęboko skrywane namiętności, a przede wszystkim wprowadza bohatera w dorosłość

To nie tylko książka o wyprawie czeskiego pisarza Jachyma Topola do polskiego pisarza Andrzeja Stasiuka. Pod przykrywką dowcipnej, (auto)ironicznej kroniki podróży snuje Topol fascynującą opowieść o tragicznych losach kawałka ziemi przechodzącego od wieków z rąk do rąk i o poplątanych losach jego mieszkańców.

Młody mężczyzna ucieka z Terezina, gdzie hitlerowcy założyli oboz koncentracyjny. Jego jedynym bagażem jest pendrive z kontaktami do bogatych ocalonych z Holokaustu. Wspólnie z wujkiem Lebo i młodymi ludźmi z całego świata zakładają komunę, sprzedając turystom T-shirty z Franzem Kafką, serwując pizzę z getta i organizując Warsztaty Radości. Ich działalność nie podoba się władzom, które postanawiają ją ukrócić. Mężczyzna wyrusza na Białoruś, by zaangażować się w budowę nowego muzeum. Czy pamięć o zbrodniach totalitaryzmów można przekształcić w lukratywny biznes? Topol, mistrz groteski, wprowadza czytelnika w surrealistyczną fabułę, zadając pytania o naszą pamięć, refleksję nad historią i obraz świata, który z niej wynika. Artur, bohater, pyta, co pozostało z europejskiego dziedzictwa, gdyż wszystkie zabytki spłonęły. Proponuje budowę Parku Jurajskiego Grozy na Białorusi, wykorzystując pamięć o zbrodniach. W krótkiej, ale gorzkiej powieści Topola wyłania się rana w pamięci, która potrzebuje oczyszczenia. Jego twórczość jest uznawana za credo pokolenia czeskich czterdziestolatków, a jego pisanie jest szczere i pełne pasji.

Hrdinové Topolova románu, kočovný herec Táta se svou alkoholickou ženou a dvěma synky, křižují Evropou, aby se pokusili nalézt staronový domov na březích Sázavy. Cestu jim kříží postavy spřízněné i protivné, mezi mnoha dalšími ryšavá kurvička Světlana a její milý Kája z vymahačského klanu Baštů, který se v zuřivých bitkách utkává s Bizonovou motorkářskou tlupou. Topolův dobrodružný román ze současnosti se dotýká v zemité grotesce témat, která znepokojují lidstvo odjakživa, jako jsou víra, stárnutí, smysl života, sebevražda, láska, rodičovství, i těch, která patří k právě žhavým – „stěhování národů“, politická korektnost, krymský konflikt, meze politiky… A žádné z nich není natolik nedotknutelné, aby nemohlo být pomocí rafinovaně a osvěživě používaného jazyka, plného odkazů, podprahových vláken a asociací, zironizováno a obráceno z líce na rub a zase nazpátek. Román Citlivý člověk je komický a brutální, chytře chlípný, karnevalový a zároveň přísně organizovaný. Je to reportáž z odvrácené strany života, groteska o nacházení Boha a lidské jiskry v nejpustších brlozích, kniha o existenciální pouti, kde je i v těch nejšílenějších pasážích oživující ingrediencí láska anebo touha po ní.

"Droga do Bugulmy" powstała na zamówienie Düsseldorfer Schauspielhaus i stanowi część większego projektu "Nowa Europa. Czekanie na barbarzyńców".Europa opanowana jest przez terroryzm. Bezrobotny praski kat Eman, jego uzależniony od narkotyków syn Jeník i umierający dziadek błąkają się po lodowatej Symberii w poszukiwaniu legendarnego miasta Bugulma, ostatniego ponoć bastionu komunizmu. Karla, żona kata, i Lekarka, niemiecka chirurżka kosmetyczna, wpadają w ręce "dzikich" Symbiraków i zostają zmuszone do preparowania zwłok na przybycie Boga. Nadchodzi ocieplenie i pojawia się pogrzebana pod lodem była komendantka stalinowskiego obozu, Jerochimowa. Bugulma dawno została zniszczona przez terrorystów. Czy jest jeszcze nadzieja na ratunek?"Droga do Bugulmy" to szalona groteska, rozpięta pomiędzy bablowsko - płatonowskimi klimatami a - jak mówi jej autor "prymitywnym, brutalnym kinem video"; pomiędzy epoką komunizmu a czasami po upadku Unii Europejskiej; pomiędzy wczoraj i jutro.

Winner of the Egon Hostovský Prize as the best Czech book of the year, this epic novel powerfully captures the sense of dislocation that followed the Czechs’ newfound freedom in 1989. More than just the story of its young protagonist—who is part businessman, part gang member, part drifter—it is a novel that includes terrifying dream scenes, Czech and American Indian legends, a nightmarish Eastern European flea market, comic scenes about the literary world, and an oddly tender story of the love between the protagonist and his spiritual sister.

Nervní atmosféra polistopadové Prahy, nervní hrdina, nervní příběh a nervní jazyk: tyto atributy zdobí ranou prózu Jáchyma Topola, jež vyšla poprvé v roce 1993 v literárním časopise Revolver Revue. V té době byl autor považován za jednu z velkých nadějí české prózy; dnes je v nevděčné pozici žijícího klasika, autora div ne čítankového, na jehož novou prózu dychtivě čekají čtenáři i kritici.

Druhé, rozšířené vydání, které vychází k výročí 25ti let existence populární rockové skupiny Psí vojáci. Texty Filipa a Jáchyma Topolových, předmluva Vratislava Brabence ze skupiny Plastic People. Sestavil a historii skupiny sepsal J. Riedel.

Spisovatel Jáchym Topol je pro své osobité vidění věcí mnohými řazen k nejrespektovanějším a stylotvorným osobnostem současné české literatury. Rozhovor se kromě Topolovy literární tvorby dotkne i jeho vzpomínek z dětství, momentek ze studií, z blázince, z příležitostných zaměstnání, ale i cest po světě. Topol je nejen nadšený a citlivý pozorovatel okolního světa, ale je především vypravěč příběhů. Jeho výprava do vlastní minulosti je stejná jako jeho autorské texty - živočišná, barevná, plná otázek a překvapivých nálezů.

Pečlivě vybrané fotografie Karla Cudlína, známého fotografa střední generace, podávají obrazové svědectví o životě v Čechách a v celé východní a střední Evropě v posledních třiceti letech. Autorovo vyprávění o snímcích a situacích, které zachycují, zaznamenal a převyprávěl Jáchym Topol.

Fotografie Pavla Hrocha a esej Jáchyma Topola zaznamenávají divoká léta po sametové revoluci v Praze, vzrušené období oslav nově nabyté svobody o pádu komunistického režimu v Československu. Emoce se z intimní zóny vnitřního exilu obyvatel dostaly na ulici, společně s mnoha potlačovanými tématy i recidivisty propuštěnými po prezidentské amnestii. Zmatek se mísí s radostí, chutí dělat vše, co se dřív nesmělo, bez řádu a pravidel, a jen s abstraktními a idealizovanými cíli. Pandánem souboru fotografií z porevoluční Prahy jsou snímky z demonstrací v Západním Berlíně, kde levicoví radikálové pod vlajkou Mao Ce-tunga spílají kapitalismu, a fotografie z protivládních demonstrací volajících po starých pořádcích v Moskvě. To vše byla střední a východní Evropa raných devadesátých let, plná euforie, iluzí a paradoxů.

Fotografie Gabiny Fárové. Válečný cyklus Manévry fotila Gábina Fárová v létě a na podzim 2006/07 Hasselbladem na klasický černobílý film.

Básník a prozaik Jáchym Topol se v uplynulých třech desetiletích uplatňoval též na poli žurnalistiky. Jako redaktor je spojen s časopisy Jednou nohou / Revolver Revue, Sport, Informační servis a Respekt, později se několik let podílel na chodu kulturní rubriky Lidových novin. Coby reportér, recenzent, komentátor, glosátor a esejista přispíval i do mnoha dalších periodik. Kniha Výstup Jižní věží nabízí v chronologickém pořadí obraz různých poloh vývoje jeho novinářské práce. Odhaluje témata, která ho trvale přitahují a k nimž se opakovaně vracel, a mimo jiné tak rozkrývá zajímavé vazby mezi Topolovým rukopisem publicistickým a beletristickým. Výbor uspořádal Ivo Říha ve spolupráci s autorem. Součástí svazku je úplná bibliografie publicistických textů Jáchyma Topola.

Ročenka TAHY prezentuje literární tvorbu, dokumenty a odborné statě týkající se východních Čech, ale zaměřuje se také na obecnější otázky celonárodní a světové. Kromě tří základních tematických bloků – beletristického, dokumentárního a odborného – obsahuje rovněž Zápisník, informující o aktuálních kulturních událostech doma a ve světě, a Recenzní přílohu, přinášející hodnocení domácích i zahraničních literárních děl nebo odborných publikací. Druhá edice ročenky se zaměřuje tematicky na duchovní aspekty současného kulturního života v Čechách i v zahraničí. Všechny příspěvky osvětlují spiritualitu v různých souvislostech, které vyvstávají v rámci mnohých žánrů literatury, historiografie a publicistiky.

Básnická sbírka, obsahuje cykly Náhodnejch 23, Vlhký básně a jiný příběhy, Krajina s Indiánama.

Písňové texty a zhudebněné básně 1979 - 2021. Desítky písňových textů Jáchyma Topola z let 1979 až 2021 dosud nebyly edičně zpracovány a souhrnně vydány. Náročného edičního úkolu se ujal Petr Ferenc, který shromáždil všechny Topolovy písňové texty, roztřídil je, sestavil, okomentoval a doplnil úplnou diskografií. Topolovy písňové texty - mimo jiné pro skupiny Národní třída, Psí vojáci, pro Moniku Načevu a Davida Kollera - snesou všechna kritéria poezie určené ke čtení, od níž se liší jen velmi málo. Právem lze tedy tento svazek považovat za plnohodnotný svazek Topolových básní. Divokost, bohatá obraznost, společenská i intimní témata – to vše se spojuje v tomto velmi poutavém a objevném svazku v jeden celek. Text doprovází množství dobových fotografií.

Výbor textů Jáchyma Topola z let 1980-1984, jehož základ tvoří básně z trojice samizdatových, tiskem nikdy nevydaných sbírek Eskymáckej pes (1982), Stěhovavá tvář (1983) a Noty pro podzimní bytost (1984), ukazuje básníka a prozaika v samých počátcích jeho tvorby, avšak s již vyhraněnou autorskou poetikou. Vybrané básně i jeden z jejich prozaických protějšků, povídka Venezuela z téže doby, se vyznačují bezprostředně naléhavou intonací, sugestivním vykreslením všudypřítomné tísnivé atmosféry, prosvěcované pouze intenzivními básnickými obrazy, pestrým rejstříkem charakteristických motivů (mezi nimiž přední místo zaujímají ritualizované zápasy s krutostí světa i s vlastními démony) a také zřetelným sarkastickým nadhledem. Texty výboru Děsivý spřežení tak v jádru obsahují rysy podstatné pro budoucí podobu Topolovy literární tvorby.

Topolovy verše se nepokouší zastírat rozhořčení mladého člověka nad stavem společnosti a jeho svébytná poetika je projevem talentovaného básníka. ISBN 978-80-7108-122-7 (dotisk)

Povídky jsou vybrané z několika antologií, které byly sestaveny a vydány v USA. Jedná se o úlomky mythologií, o krátké příběhy plné nadpřirozených sil, vlastností a schopností lidí, zvířat a celé přírody vůbec.

Der zweite Band der Reihe starfruit publications präsentiert eine Koproduktion des tschechischen Dokumentarfotografen Karel Cudlin und des Schriftstellers Jachym Topol, Preisträger des Jaroslav-Seifert-Preises. Cudlins Bilder dokumentieren das Alltagsleben in der Tschechoslowakei der 1970er und 1980er Jahre, als das Land noch Teil des Ostblocks war. Seine Fotografien zeigen nicht nur Bars und Politveranstaltungen, sondern auch verborgene Orte wie das Prager Viertel Žižkov mit seinen Roma-Familien. Nach der Öffnung Tschechiens zur westlichen Welt richtet sich Cudlins Blick weiter in den Osten und umfasst Reisen nach Polen, Rumänien, Bergkarabach und Aserbeidschan, sowie in die Ukraine und die Mongolei. Diese Bilder reflektieren die Auswirkungen des Kommunismus, archaische Landschaften und soziale Herausforderungen, aber auch Widerstand und gesellschaftliche Veränderungen. Jachym Topol fungiert als die „Stimme“ des Fotografen und verleiht den Bildern durch präzise, poetische Texte eine narrative Tiefe. Er erzählt die Geschichten hinter den Fotografien und erschließt wichtige historische und kulturelle Kontexte, die den Leser in eine Welt führen, die möglicherweise bald nicht mehr sichtbar sein wird.

Program. Dramatizace třetího románu Jáchyma Topola (1962) Noční práce evokuje přízračný svět české pohraniční vesnice v čase přelomové dějinné události – okupace ČSSR vojsky zemí Varšavské smlouvy. Na ploše několika srpnových dnů, kterými nás Topol svým jedinečným obrazivým stylem provádí, jako bychom se ocitli v sousedství všeho podstatného, čím mohla typická česká vesnice projít – válka, odsun, kolektivizace, ale také hony na čarodějnice, pogromy, masopustní orgie. Kniha dále obsahuje rozhovor s Jáchymem Topolem, další jeho texty, ale také studie k tématu hry.

Úryvek z nepublikovaného románu Mongolský vlk, napsáno v zimě 1997

Nová kniha Jáchyma Topola je strhujícím ponorem do chaosu současného světa, v němž se osobní tragédie prolínají s tektonickými posuny dějin. Děj se odehrává v únoru 2022, kdy česká společnost právě odkládá roušky po pustošivé pandemii, aby byla zasažena šokem z ruské invaze na Ukrajinu. Hlavním hrdinou románu je Tomáš, poněkud zběsilý novinář, který se marně snaží udržet řád ve svém rozpadajícím se životě. Zatímco se jeho manželství s intelektuálkou Fionou mění v dokonalou manželskou alergii, Tomáš uniká k mladé milence Tamarce a k psaní „hluboce lidských příběhů“, které však jeho okolí považuje za zastaralou šmíru. Klid pražských kaváren a barokních památek definitivně končí, když se do Čech vrací světoznámý mág Cornelius. Ten s sebou z ruského „koncentračního tábora“ přiváží poselství o absolutním zlu, které odhaluje hnijící základy západní civilizace. Peklo neexistuje je román o oběti, vině a hledání lásky v době, kdy se „pravda děje“, ale málokoho už zajímá.