Otakar Bartoš Książki

Opowiadania z tomu Słoń (wydane po raz pierwszy w 1957 roku) prezentują wszystkie cechy pisarstwa Sławomira Mrożka. Krytyka uznała je za najbardziej charakterystyczne dla jego twórczości: groteskowo ukazane sytuacje, w które uwikłany zostaje zdezorientowany bohater, kompromitacja postępowości i rzekomej naukowości, absurdalność poczynań urzędniczej władzy. Podkreślić należy także fenomenalne posługiwanie się językiem przez m.in. wykorzystanie i parodiowanie różnych stylów i konwencji.

Nejoblíbenější román polské literatury po druhé světové válce, v němž autor nastavil kritické zrcadlo polské společnosti posledních válečných dní a prvních chvil svobody. Děj románu je zhuštěnou historií venkovského okresního města a osudů některých jeho obyvatel a návštěvníkův údobí čtyř dní, od soboty 5. května do úterý 8. května 1945. Autor proniká do psychiky svých hrdinů, líčí jejich vnitřní konflikty a boje, které jsou dokonalým obrazem převratné situace společenské a politické, zachycuje dialektické rozpory polské skutečnosti bez všech příkras. Sám o tom říká: "Chtěl jsem v této knize ukázat polskou skutečnost, jaká byla v prvních dnech svobody, se vší slávou a bídou. Byla to skutečnost surová, brutální i tragická a právě takový je můj román ..."

Zbiór opowiada dzieje rodziny kupieckiej z małego galicyjskiego miasteczka, w którym bez trudu dostrzec można podobieństwo do Drohobycza, rodzinnego miasta pisarza. Dziejom tym autor nadał walory mityczne, czemu sprzyja Schulzowski sposób obrazowania − nierzadko wizyjny, oniryczny (np. częsty motyw labiryntu). Jest to więc "rzeczywistość zmitologizowana, przetworzona przez wyobraźnię, artystycznie zdeformowana i wzbogacona wszystkimi możliwymi odniesieniami czy aluzjami do innych dzieł literackich, do wielkich mitów, do innych, bardziej egzotycznych dziedzin rzeczywistości".

Výbor z poezie významného polského spisovatele. Mini vydání: kolibřík.

Jaroslav Iwaszkiewicz – Vzlet, Wojciech Zukrowski – Miláček Štěstěny, Stanislaw Zieliński – Sny pod Fumarolou, Julian Kawalec – Hledám domov, Bohdan Czeszko – Povodeň Vybral, uspořádal a doslov napsal Otakar Bartoš.

Základní biograficko-bibliografická příručka zachycuje pod hesly autorů vývoj polské literatury od nejstarších dob po dnešek, přičemž důraz je položen na literaturu 19. a 20. století. Pomůcku, jež ze starší generace zahrnuje vedle spisovatelů a básníků i literární kritiky, historiky, jazykovědce a filosofy, uvádí studie, podávající polskou literární historii v kostce a zakončují přehledné tabulky. 01-129-74

Soubor novel nejvýznamnějších polských autorů druhé třetiny dvacátého století (B. Schulz, Jaro; J. Andrzejewski, Konec; W. Žukrowski, Před vrátky; J. Putrament, Nehoda: S. Lem. Krysa v labyrintu; J. Iwaszkiewicz, Dívka a holubi; K. Brandys, Jak být milována; J. Zawieyski, Presidentovy návštěvy;A. Rudnicki, Milostný pel; S. Mrožek, Ad astra), novel, jejichž osou je láska ve všech podobách s překážkami i vítězstvími, které přináší. Milostná tematika dává nahlížet do osudů polského národa i do problémů dnešního polského člověka. Soubor provází deset ilustrací předních polských ilustrátorů. Uspoř., doslov Člověk v labyrintu a pozn. o autorech napsal Otakar Bartoš.