Milan Kundera Książki

„Żart” to pierwszy powieść Milana Kundery, opublikowana w 1967 roku. Głównym bohaterem jest Ludvík Jahn, który wczesnych latach pięćdziesiątych był zapalonym komunistą. Został jednak wydalony z uniwersytetu i partii za żartobliwą pocztówkę wysłaną koleżance Markétě na szkoleniu socjalistycznym. Po dziesięciu latach pragnie zemścić się na byłym koledze Zemánku, który w kluczowym momencie go zdradził, planując uwieść jego żonę Helenę. Odkrywa jednak, że Zemánkowie już się rozstali. Większość tekstu to retrospektywne opowiadanie, w którym Ludvík wraca do rodzinnego miasta, aby zrealizować swoją zemstę, a powody jego działań oraz wcześniejsze życie są wyjaśniane w kolejnych rozdziałach. Choć powieść komentuje polityczną atmosferę lat pięćdziesiątych i sześćdziesiątych, autor skupia się głównie na relacjach i miłościach Ludvíka. Zawiera także fragmenty poświęcone morawskiej muzyce ludowej.

Powieść w siedmiu częściach, w której nic nie jest tym, czym się zrazu wydaje, a skutki tragicznego wypadku w zaskakujący sposób mogą zmienić losy miłosnych konfiguracji. Przypadkowy gest nieznajomej staje się dla pisarza inspiracją do napisania książki, aby anonimowa kobieta zyskała miejsce w pamięci potomnych. Miłosny trójkąt Paula i Laury oraz jej siostry Agnes, w którym gorączkowe poszukiwanie miłości służy określeniu samych siebie i ocaleniu przed zapomnieniem. Historia J.W. Goethego, genialnego pisarza, którego dzieła odcisną piętno na dziejach świata, i Bettiny, młodej kobiety, która poprzez kontrolę spuścizny Goethego stara się zapewnić sobie swoistą nieśmiertelność. Kundera w dowcipny, inteligentny i nieco złośliwy sposób wykłada czytelnikom, czym w istocie jest pragnienie nieśmiertelności.

Pierwsza publikacja w 1984 roku, ta powieść jest najważniejszym dziełem Milana Kundery, łączącym jego kluczowe tematy. Fabuła koncentruje się na losach kilku postaci (i psa), które odkrywają, że jedynym, co im pozostaje, jest tytułowa lekkość. Kundera bada przypadek jako siłę kształtującą ludzkie życie. Miłość, wybory życiowe, a także relacje z innymi ludźmi są determinowane przez przypadek. W kontekście totalitaryzmu, przypadek staje się jeszcze bardziej paradoksalny, gdyż reżim stara się go wyeliminować, narzucając sztuczne ograniczenia. Biografie postaci wirują pomiędzy prawdą a fikcją. Styl powieści jest lekki i pozornie chaotyczny, wypełniony ogólnymi stwierdzeniami, które można uznać za nieważne. Kiedy Milan przekazał mi rękopis, jego treść poruszyła mnie głęboko, przypominając o moich doświadczeniach z Pragi w 1968 roku oraz o polskim Sierpniu. Uważałam, że powieść zawiera cenne doświadczenia dla polskiego czytelnika, więc poprosiłam Kunderę o zgodę na tłumaczenie. Z entuzjazmem się zgodził i dokładnie przeczytał przekład, mimo że nie znał polskiego. Kundera, urodzony w 1929 roku, jest jednym z najbardziej znanych czeskich pisarzy, uczestnikiem Praskiej Wiosny, który w 1975 roku emigrował do Francji.

Książka Antologia czeskiego eseju ma na celu zaprezentowanie polskiemu Czytelnikowi czeskiej myśli, kultury, sztuki i literatury. Znalazły się tu utwory należące do klasyki eseju, publikowane w Polsce od końca lat siedemdziesiątych głównie w drugim obiegu i na emigracji. Tematyka eseistyki jest bardzo szeroka: od esejów emigracyjnych do polemik ideowych, od nurtu katolickiego po protestancki. Książka zawiera między innymi eseje: Václava Hrabala "Kim jestem", Milana Kundery "Niekochane dziecko rodziny", Václava Havla "Siła bezsilnych", Václava Bendy "Równoległa polis", Václava Černego "Europejskie źródła czeskiej kultury" i Josefa Kroutvora "Europa środkowa: anegdota i historia".

Błyskotliwa, przenikliwa analiza kondycji współczesnej literatury europejskiej. W dobie audio- i e-booków, hipertekstu i książek pobieranych bezpośrednio na smartfony, zbiór tekstów Milana Kundery (po raz pierwszy opublikowanych w 1986 roku), w niczym nie traci na aktualności. Wyprzedza swój czas i rozpina most między przeszłością a przyszłością, której potrzeba wielkiej powieści - jako gestu, który będzie miał znaczenie . Nowe wydanie.

In one of the finer modern ironies of the life-imitates-art sort, the country that Kundera seemed to be writing about when he talked about Czechoslovakia is, thanks to the latest political redefinitions, no longer precisely there. This kind of disappearance and reappearance is, partly, what Kundera explores in The Book of Laughter and Forgetting . In this polymorphous work -- now a novel, now autobiography, now a philosophical treatise -- Kundera discusses life, music, sex, philosophy, literature and politics in ways that are rarely politically correct, never classifiable but always original, entertaining and definitely brilliant.

Zbiór opowiadań o miłości, na ogół nieszczęśliwej, bo uwikłanej w sprawy polityczne i "socjalistyczne normy współżycia społecznego". Pobrzmiewają tu echa Kafki, lecz także Haška: obaj mistrzowie absurdów i grozy patronują brawurowym narracjom Kundery, który wyciska jednak własne, oryginalne, tragikomiczne piętno na sposobie opowiadania o losach swoich bohaterów.

W pewnym uzdrowisku leczy się bezpłodność, lecz ku utrapieniu przebywających tam kobiet, mężczyzn w nim jak na lekarstwo, ale nawet ten deficyt nie powstrzymuje lawiny nieprzewidywalnych wydarzeń. Gdy młoda pielęgniarka podejrzewa ciążę, sławny trębacz wpada w panikę na myśl o niespodziewanym ojcostwie i przyjeżdża na miejsce w tajemnicy przed schorowaną żoną, aby znaleźć rozwiązanie dla kłopotliwej sytuacji. Czy błędy przeszłości można łatwo wymazać? Historia opowiedziana w nieprawdopodobnym tempie przywodzącym na myśl osobliwego walca, dla kt�rego takt wybijają na przemian głuchy śmiech i gorzkie łzy.

Irena i Josef. Poza wdowieństwem łączy ich naprawdę wiele: dawna miłość, emigracja i decyzja o wielkim powrocie do ojczyzny po dwudziestu latach banicji. Milan Kundera w mistrzowski sposób splata ze sobą kilka historii z życia swych bohaterów, by przywołać uniwersalną prawdę o wszystkich emigrantach zmuszonych do opuszczenia rodzinnego kraju i skazanych na zapomnienie przez władzę, rodzinę i przyjaciół.

Poetyka, która dziś wydaje się niewygodna, lecz nigdy się nie starzeje. – „Le Monde” Wybitny pisarz zabiera czytelnika w podróż przez twórczość wybranych artystów – Bacona, Dostojewskiego, Malapartego, France’a, Janaćka. Nie skąpi celnych obserwacji, które stanowią punkt wyjścia do głębokiej refleksji nie tylko na temat sztuki. To również świadectwo samotności jednostki wobec czasu, cierpienia, historii i wreszcie śmierci.

Co może się wydarzyć, jeśli w ułamku jednej sekundy nie rozpoznamy ukochanej osoby, pomylimy jej fizyczny wygląd z kimś innym? A jeśli nie rozpoznamy samych siebie? Chcąc na nowo rozbudzić w ukochanej Chantal zagubioną pewność siebie, Jean-Marc postanawia wysyłać jej anonimowe listy miłosne. Zaczyna się subtelna gra między dwojgiem kochanków, której zaskakujący i niebanalny finał doprowadzi ich do poznania samych siebie i odpowiedzi na pytania o granice własnej tożsamości. Nowe wydanie.

Wiek XVIII nazywany był wiekiem przyjemności. Przyjemności, której źródło, jak dowodzi Kundera, stanowiła powolność. Czy w XX wieku, epoce pośpiechu, wszechobecnych kamer i nieustannej walki o własny wizerunek, subtelna sztuka przeżywania rozkoszy wciąż jest możliwa? Co różni miłosną noc XVIII-wiecznego kawalera od tej przeżywanej w tych samych warunkach przez młodego intelektualistę, Vincenta, dwieście lat później? I, co ważniejsze, gdzie tkwi przyczyna tak istotnej zmiany?

Rzucając światło na najpoważniejsze problemy, jednocześnie unikając poważnych stwierdzeń, oraz fascynując się rzeczywistością współczesnego świata, Kundera w "Święcie nieistotności" unika realizmu. Dla tych, którzy znają wcześniejsze dzieła autora, chęć włączenia elementu „nieseriozności” w powieść nie jest zaskoczeniem. W "Nieśmiertelności" Goethe i Hemingway spędzają czas razem, rozmawiając i bawiąc się, a w "Wolności" Véra, żona autora, mówi mu, że chciałby napisać powieść, w której żadne słowo nie byłoby poważne. Zamiast jednak zachować ostrożność, Kundera w pełni realizuje swoje estetyczne marzenie w tej powieści, którą można postrzegać jako zaskakujące podsumowanie całej jego twórczości. To zabawne podsumowanie, zabawny epilog, śmieszny śmiech inspirowany naszą epoką, która jest komiczna, ponieważ utraciła poczucie humoru. Co można jeszcze powiedzieć? Nic. Czytajcie!

A provocative and rousing essay collection from one of Europe's greatest living writers

Jacques and His Master is a deliciously witty and entertaining play by Milan Kundera, the acclaimed Franco-Czech author of The Unbearable Lightness of Being and The Book of Laughter and Forgetting. A highly original variation on Enlightenment philosopher Denis Diderot's novel Jacques le Fataliste, Jacques and His Master has been successfully…

Perhaps the most ambitious novel from one of Mexico's greatest writers, the narrative covers 20 centuries of European and American culture, and prominently features the construction of El Escorial by Philip II. The title is Latin for "Our earth". Modeled on James Joyce's Finnegans Wake, Terra Nostra shifts unpredictably between the sixteenth century and the twentieth, seeking the roots of contemporary Latin American society in the struggle between the conquistadors and indigenous Americans. -Terra Nostra is the spreading out of the novel, the exploration of its possibilities, the voyage to the edge of what only a novelist can see and say.- Milan Kundera

Kundera's essay has been written like a novel. In the course of nine separate sections, the same characters meet and cross paths with each other. Stravinsky and Kafka with their odd friends Ansermet and Brod; Hemingway with his biographer; Janácek with his little nation; and Rabelais with his heirs - the great novelists. In the light of their wisdom this book examines some of the great situations of our time. The moral trial of the twentieth century's art, from Celine to Mayakovsky; the passage of time which blurs the boundaries between the 'I' of the present day and the 'I' of the past; modesty as an essential concept in an age based on the individual and indiscretion which, as it becomes the habit and the norm, heralds the twilight of individualism; the testaments, the betrayed testaments - of Europe, of art, of the art of the novel and of artists.

"A magic curtain, woven of legends, hung before the world," writes Milan Kundera in The Curtain, his fascinating new book on the art of the novel. "Cervantes sent Don Quixote journeying and tore through the curtain. The world opened before the knight-errant in all the comical nakedness of its prose." For Kundera, that curtain represents a ready-made perception of the world that each of us has—a pre-interpreted world. The job of the novelist, he argues, is to rip through the curtain and reveal what it hides. In this entertaining and always stimulating essay, Kundera cleverly sketches out his personal view of the history and value of the novel in Western civilization. Too often, he suggests, a novel is thought about only within the confines of the language and nation of its origin, when in fact the novel's development has always occurred across borders: Laurence Sterne learned from Rabelais, Henry Fielding from Cervantes, Joyce from Flaubert, García Márquez from Kafka. The real work of a novel is not bound up in the specifics of any one language: what makes a novel matter is its ability to reveal some previously unknown aspect of our existence. In The Curtain, Kundera skillfully describes how the best novels do just that.

Out of print since 1987, "Life Is Elsewhere" is available again in an outstanding new translation. Kundera's epic of adolescence tenderly erodes such sacrosanct values as childhood, motherhood, revolution, and even poetry, in a "remarkable portrait of an artist as a young man" ("Newsweek").

At age 82, Clifton Fadiman continues his prolific publishing career, here presenting 62 of the world's best short stories from 16 countries. His criteria? "Each story had to be both interesting and of high literary merit." Fadiman fulfills both requirements and much more, offering a cornucopia of superior 20th-century writers that includes Franz Kafka, D. H. Lawrence, Isaac Babel, F. Scott Fitzgerald, William Faulkner, Ernest Hemingway, John Cheever, Sean O'Faolain, Graham Greene, Robert Penn Warren, Colette, John Updike, Donald Barthelme, and James Thurber. (Regrettably, J. D. Salinger is not included due to lack of permission.) Here is a truly remarkable collection of this century's short stories that readers from all over the world will read with delight.

Bardzo jestem do tej książki przywiązany, często do niej wracam. Philip Roth, klasyk amerykańskiej literatury, w dialogu z pisarzami i malarzem, których dzieło i postawa były dla niego inspiracją. Ten wielki powieściopisarz potrafił zaangażować się na rzecz innych twórców, pokazać ich magię, geniusz ich dzieła. Imponuje mi postawa Rotha, altruizm i szacunek artysty, wręcz podziw, dla innych artystów. Jakie to dziś wyjątkowe w narcystycznym świecie sztuki, jak piękne! Książka Rotha to opowieść o pokrewieństwie dusz, wdzięczności i poczuciu wspólnej misji. Jej bohaterów łączy walka z antyhumanitarnymi ideologiami XX wieku, walka z pogardą dla innego, z rasizmem, z antysemityzmem. Ponadczasowe dzieło bez humanistycznej wizji nie istnieje. A każdy pisarz czerpie z uniwersalnego dziedzictwa literatury, które jest sumą indywidualnej odwagi wielu wybitnych artystów. Philip Roth czuł się obywatelem tej wspólnoty losów (nie tylko pisarzy) i chciał, abyśmy także my mieli świadomość, że możemy być jej częścią. Basil Kerski

Šestý svazek esejů Milana Kundery se jmenuje Zahradou těch, které mám rád. Texty této knihy autor napsal a publikoval v letech 1989-2008. Spolu s jinými úvahami vyšly v knize Une rencontre (Gallimard 2009). Na záložce se dočtete: „Tato kniha je věnována zejména umění románu, které je pro Kunderu ze všech umění to nejevropštější (Rabelais, Cervantes...) a umí odhalit na lidském životě, co jinak nelze uvidět (Carlos Fuentes, Anatole France, Curzio Malaparte...); kniha mluví též o tom, co znamená žít v jiné zemi, než je ta rodná (Věra Linhartová, Škvorečtí, Danilo Kiš...), a vzdává poctu těm, kdo neváhali jít proti vládnoucí blbosti (milovaný Fellini...); ti všichni pro Kunderu tvoří ‚zahradu těch, které má rád‘.“

Pátý svazek esejů se jmenuje Slova, pojmy, situace. Autor píše na záložce: „Umění románu, jehož dějiny započaly velkým Rabelaisovým dílem na počátku 16. století, doprovází až dodneška Evropu a její konkrétní život. Tato malá knížka nemá nic společného s nějakým vědeckým povídáním. Je složena z různých krátkých zamyšlení nad lidskými situacemi, tak jak jsem se o to snažil já sám (první část Slova), ale zejména umění románu během celých svých dějin (druhá a třetí část: Pojmy a Situace).“ SLOVA jsou autorova definitivní česká verze šesté části knihy L‘art du roman (Umění románu). POJMY obsahují autorův český překlad páté části knihy Le rideau (Opona), kde vyšly pod názvem L’esthétique et l’existence (Estetika a existence). SITUACE tvoří texty druhé části knihy Une rencontre (Setkání) s názvem Romans, sondes existentielles (Romány, existenciální sondy).

Svazek obsahuje tři Kunderovy texty o Janáčkovi, které vznikly ve Francii mezi rokem 1991 a 2004. V třetím textu (záznamu rozhlasového rozhovoru, který vysílal Český rozhlas 3 – Vltava dne 3. července 2004) formuluje Kundera základní otázku: Je Janáček „jen zajímavým skladatelem jakéhosi exotického koutu Evropy, anebo jedním z tvůrců moderní světové hudby“? Tato otázka podle Kundery provází Janáčkovo dílo jako jeho úděl a prosvítá za všemi texty: v prvním z nich, Hledání přítomného času, je Janáčkova opera srovnávána s úsilím Flauberta a Hemingwaye uchopit „prózu života“ a její „přítomný čas“; v druhém, Liška Bystrouška, drásavá idyla, je Janáček řazen k velkým osamělým antiromantikům Střední Evropy; v posledním, Nepravděpodobný osud (rozhovor s Tomášem Sedláčkem), je Janáčkův osud konfrontován s největšími skladateli moderní hudby, od Schönberga ke Stravinskému.

Kolektivní monografie věnovaná dílu Milana Kundery navazuje na stejnojmennou mezinárodní konferenci konanou v Brně v roce 2009. Publikace spojuje příspěvky odborníků k jednotlivým aspektům díla Milana Kundery (Češka, Kosková, Richterová) se studiemi (literárních) historiků a teoretiků, kteří se vyslovují ke konkrétním problémům tvorby tohoto autora (Pavel, Steiner, Koten, Sládek), nechybí ani pohledy z jiných oborů (Scarpetta). Analyzováno je hlavně Kunderovo dílo beletristické, především v jeho estetických a ideových souvislostech, středem zájmu jsou též autorovy eseje a jeho celkový filozofický a kulturní odkaz, a to napříč uměleckými médii.

Sedmý svazek esejů Milana Kundery se jmenuje O hudbě a románu. Na záložce se dočtete: „Neobávejte se: to není žádná univerzitní přednáška, ale úvaha plná překvapivých odboček, vzpomínek, polemických pasáží i vtipů, vyprávěných někým, kdo byl celým svým životem spjat jak s románem, tak s hudbou, těmito dvěma uměními, která patří Evropě více než kterákoli jiná, protože právě ona Evropu vytvořila. Není to ostatně žádné nedorozumění, že za knihu Zrazené testamenty — z níž pocházejí obě části této knížky — byla Kunderovi v roce 1996 udělena cena americké Společnosti hudebních skladatelů (ano, hudebních skladatelů).“

После успешного сборника "Мой Яначек" выходят под названием "Нарушенные завещания" две эссе Милана Кундеры, посвященные искусству романа: "Нарушенные завещания" и "Иерусалимская речь: Роман и Европа". Эти работы исследуют глубинные аспекты романа как жанра, его влияние на культуру и общество, а также роль литературы в формировании европейской идентичности. Кундера анализирует, как роман может отражать сложные человеческие переживания и исторические контексты, раскрывая многослойность и разнообразие этого литературного жанра.

Sie kam ihm vor wie ein Kind, das jemand in ein pechbestrichenes Körbchen gelegt und auf dem Fluß ausgesetzt hatte, damit er es am Ufer seines Bettes barg. Der Prager Chirurg Tomas, der die Frauen begehrt und zugleich fürchtet, ein Erotomane, der seine Scheidung wie eine Hochzeit feierte und fortan der Liebe aus dem Weg ging, bricht für die Kellnerin Teresa mit einigen seiner Grundsätze. Seine erotischen Freundschaften, wie jene mit der Malerin Sabina, führt er aber weiter. Teresa verläßt ihn in Zürich, wo sich die beiden, inzwischen verheiratet, nach dem russischen Einmarsch in Prag, niedergelassen haben. Sie kehrt in ihr Heimatland zurück, er folgt ihr, verliert seine Stellung und arbeitet als Fensterputzer, später als Lastwagenfahrer in einem Dorf fern von Prag. Das Glück endet wiederum in der Katastrophe - Tomas und Teresa sterben bei einem Verkehrsunfall nach einem Tanzabend. Der Roman Die unerträgliche Leichtigkeit des Seins verschaffte Milan Kundera den internationalen Durchbruch. Milan Kunderas Roman mutet wie ein kühnes intellektuelles Feuerwerk an, in welches sich immer wieder auch die Raketen des Sentiments und der Sinnlichkeit mischen

Tři povídky (Zlaté jablko věčné touhy, Zvěstovatel, Falešný autostop) o lásce nerozpačitě nahlížející do intimní sféry dnešního člověka a ukazující, že jak muž, tak i žena nejsou než tu komickými a jinde tragickými služebníky choutek a rozmarů sexu.

Kniha sestavená Adolfem Kroupou a Milanem Kunderou, který připojil i úvodní esej, představuje průřez básníkovým dílem a životem, s řadou reprodukcí a fotografií a komentářů Apollinairových současníků. Výbor z básníkova díla (Alkoholy, Kaligramy, Dopisy pro Madeleinu a Lou, Zvířecízkazky, Nový duch a básníci) doplňují dokumentární fotografie a kresby, svědectví a vyznání básníků jak cizích, tak našich a podrobné apollinairovské kalendárium. Z připojené mikrodesky zazní autorovy básně Ocúny, Sličná rusovláska a Růženka v přednesu V. Vosky a P. Leclera.

В романе «Неспешность» знаменитый чешский писатель Милан Кундера сравнивает различные стороны современного человека, живущего в мире сверхскоростей, с «неспешностью» жизни, описанной в новелле Вивана Денона, французского автора XVIII века.Роман «Подлинность» повествует о психологическом конфликте между двумя влюбленными, которые волею случая утрачивают в глазах друг друга прежнюю индивидуальность.

Dans Le Rideau, Milan Kundera oppose la « morale de l’archive », qui justifie la publication de tout ce qu’un auteur a écrit, à la « morale de l’essentiel », qui ne retient que les textes jugés dignes par l’auteur. Ainsi, cette édition ne présente pas des Œuvres complètes, mais une Œuvre définie par l’auteur lui-même, incluant un recueil de nouvelles, neuf romans, une pièce de théâtre issue d’un roman, et quatre essais sur l’art du roman. Ces quinze livres incarnent la volonté esthétique de Kundera, mûre et consciente. Le texte, souvent retouché par l’auteur lors de rééditions, vise à être aussi définitif que possible. Cette édition ne contient pas de biographie de Kundera, mais plutôt la biographie de son œuvre. François Ricard, à travers quinze chapitres, retrace le destin de ces livres, évoquant leur publication, diffusion et réception. Chaque chapitre est enrichi d’extraits de déclarations, notes ou préfaces de Kundera, offrant un accès à des écrits difficiles à trouver, voire inédits en français.

Rozlehlá poéma o Juliu Fučíkovi, jejž gestapák Böhm uprostřed jarem rozkvetlého Petřína a tváří v tvář kráse Prahy marně svádí k zradě idejí komunismu a národa.

Soubor statí publikovaných v Literárních novinách mezi lety 1967-69 zahrnuje příspěvky významných českých myslitelů druhé poloviny dvacátého století, jako jsou Milan Kundera, Karel Kosík a Robert Kalivoda. Od konce padesátých let se tento kulturní týdeník snažil o znovuzačlenění české kultury do evropského kontextu, což se podařilo až na konci šedesátých let. LN se staly jedním z nejlepších evropských časopisů svého druhu, přestože je četlo jen málo lidí. Jejich proslulost však stále rostla, dokud nebyly umlčeny sovětskými tanky. Na podzim 1990 A. J. Liehm požádal Kunderu o příspěvek pro česko-slovenskou Lettre. Kundera se zpočátku zdráhal, protože měl pocit, že nemá co nabídnout. Přiznal, že napsal mnoho textů o českých tématech, ale považoval je za příliš apologetické. Zmínil, že má sedm esejů, které by chtěl přeložit do češtiny, ale odkládal to. Nakonec si vzpomněl na Literární noviny z druhé poloviny šedesátých let, které měly obrovský vliv na kulturní a politický diskurs. Vzpomněl si na snahu založit deník Lidové noviny, kde by Kosík a Liehm mohli vytvořit jeden z nejlepších časopisů v Evropě. Po ruské invazi však k tomu nedošlo a Kundera odešel do exilu. Jeho emigrace byla pokračováním cesty za stejným cílem. Na oslavu, kterou by rád navštívil, posílá alespoň sedm písmen jako symbol štěstí.

Divadelní hra z roku 1968, s úvodním textem Milana Kundery Autor se ptá autora. Zápletka divadelní hry je jednoduchá: ředitel školy nakreslí na tabuli kosočtverec, který představuje ženské pohlaví, nechá tuto událost vyšetřovat a sarkasticky se baví reakcemi svých kolegů. Vyšetřovací komise křivě obviněného žáka, snaživě přiznávajícího neprovedený čin, odmění údělem fízla. Ředitel, opojený svou mocí, však nerozvážně přiznává manželce předsedy vše, co si doopravdy myslí o jejím muži a tím spadne do pasti, takže se stane proti své vůli jakýmsi sexuálním otrokem. V závěru hry zazní z úst vítězné nevěrné chlípnice zásadní sdělení: „Moc je nejsladší, když je úplně nepřiměřená. Když blbec vládne moudrému, slabý silnému, ohavná krásnému…“

Do nového vydání básnické sbírky, poprvé vyšlé v roce 1957, zařadil Milan Kundera nové básně z let 1958–1959, mnohé přepracoval a změnil i celkovou kompozici knihy. Zachován ovšem zůstává základní plán sbírky zpívat o nejrozmanitějších, kladných i záporných podobách lásky, o doufání, pochybách, vášních i zoufáních, jimiž povznáší i drtí člověka.

本書はチェコ出身の現代ヨーロッパ最大の作家ミラン・クンデラが、パリ亡命時代に発表、たちまち全世界を興奮の渦に巻き込んだ、衝撃的傑作。「プラハの春」とその凋落の時代を背景に、ドン・ファンで優秀な外科医トマーシュと田舎娘テレザ、奔放な画家サビナが辿る、愛の悲劇―。たった一回限りの人生の、かぎりない軽さは、本当に耐えがたいのだろうか?甘美にして哀切。究極の恋愛小説。

Znamenitá a úspěšná dramatizace Diderotova Jakuba Fatalisty, hravá i krutá studie proměn lidského osudu v neprohlédnutelném světě, je jediný autorův dramatický text patřící k dílům, která „má bez výhrad rád a chce vydávat“.

Dieses Buch, das angenehm in der Hand liegt, ist das Ergebnis eines unerwarteten Zufalls, der das geheime Leben der Bücher beeinflusst. Michael Krüger, Chef des Hanser Verlags, beschreibt in seinem Vorwort, wie Quint Buchholz ihm an einem Nachmittag zahlreiche seiner Bilder präsentierte. Einige dieser Zeichnungen sind bereits von Buchumschlägen bekannt, während viele neu sind. Bekannte Autoren wie Elke Heidenreich, Peter Hoeg, T. C. Boyle und Rafik Schami wurden eingeladen, sich von Buchholz' Bildern inspirieren zu lassen und haben jeweils eine Geschichte zu einem seiner Werke verfasst. Die Vielfalt der Geschichten spiegelt die Vielschichtigkeit der Bilder wider und lädt den Betrachter ein, in die geheimnisvollen Welten einzutauchen, die sich hinter den Illustrationen verbergen. Das Buch ist eine wunderbare Sammlung, die sowohl zum Blättern als auch zum Lesen einlädt. Es eignet sich hervorragend, um es während einer Kaffeepause griffbereit zu haben. Diese Geschenkausgabe im Miniformat bietet eine besondere Möglichkeit, die Kunst von Quint Buchholz und die Kreativität namhafter Autoren zu genießen.

La tante Zaza, à la beauté légendaire, emmène son jeune neveu en vacances à la campagne. Il a seize ans et, ingénument, elle lui fait partager son lit. L'inévitable se produit. Zaza, plus tard, périra dans un incendie, mais son souvenir adorable restera vivant.

Rozhovor Christiana Salmona s Milanem Kunderou, který původně vyšel v literárním časopise The Paris Review. Je zvláštní, že v tomto rozhovoru Kundera zcela pominul svá raná díla, jako by vůbec neexistovala. Druhou část knihy tvoří studie Petra A. Bílka, která seznamuje s kritickými ohlasy na dílo Milana Kundery v anglofonní jazykové oblasti.

Svazek obsahuje po jedné povídce od tří významných českých spisovatelů – Arnošta Lustiga (Porgess), Milana Kundery (Ztracené dopisy) a Josefa Škvoreckého (Trip do Česka).

"The tale of a man imprisoned and reviled by his own countrymen, the Fable follows its character's decline from virulent hatred to near madness as a result of his violent frustration with the hypocrisy and banality of his fellow human beings. In part because of the story's clear link to his own case - and because of the legal and political difficulties this presented - Celine was compelled to push his famously elliptical, brilliantly vitriolic language to new and extraordinary extremes in Fable for Another Time. The resulting linguistic and stylistic innovation make this work stand out as one of the most original and revealing literary undertakings of its time."--BOOK JACKET.

Milan Kundera is one of the most popular writers of our time. His book literally fascinate the reader sophistication, style, building plot, because feelings in heroes. Each new piece by writer adds a number of best-selling intellectual prose. Kundera is back! Read the long-awaited novel the triumph of the weak, where the author, under the guise of deceptive lightness and playful tone, talks about the unbearable the absurdity of existence.

In seinem Roman erzählt der isländische Autor die Geschichte einer Neunjährigen, die zum ersten Mal das Elternhaus an der Küste Islands verläßt. Als Strafe für einen Ladendiebstahl muß sie den Sommer auf einem Bauernhof im Landesinneren verbringen. Allein unter schweigsamen Bauern deutet sie die Rätsel ihrer Umgebung und ihres neuen Lebens mit Hilfe der Phantasie. "Noch viele Tage nach der Lektüre des 'Schwan' war ich wie verzaubert. In diesem Buch werden Sie einen großen europäischen Romancier entdecken, dem es mit einzigartiger Finesse gelingt, das Leben eines heranwachsenden Mädchens einzufangen." (Milan Kundera.)

Sbírka veršů, tematicky rozdělena do pěti celků, obsahuje básně z let 1949-53, představuje to nejotevřeji bolševické smyšlení, které MK kdy odvážil ukázat.Nastupující básník hned ve své první knize nezůstává soustředěn na sebe, ale snaží se vyslovit bohatou problematiku našeho dnešního života, věnuje pozornost lidem kolem sebe, zájmům celku. Sbírku uvádí vlastním mottem a potom následuje pět větších cyklů: Zeleň mého domova (opěvující nejenom Moravu, ale především zase lidi, kteří jediní z všedního kousku země dokáží udělat nejdražší domov a vlast), Soukromá dramata (ve kterých zachytil konflikty dnešních lidí). Od obzoru jednoho k obzoru všech (ukazující na poslání básníka), Polemické verše a Veliký pochod, cyklus, kterým se vrací do doby okupace, slovenského povstání, dělnických bojů, v němž poslední slokou slaví největší dny našeho lidu, kdy "psanci země naší / dali se na pochod! Dali se na pochod!"

Druhé vydání tří povídek s podtitulem Tři melancholické anekdoty: Já truchlivý Bůh — Sestřičko mých sestřiček — Nikdo se nebude smát. Podle dvou povídek byly natočeny filmy: Nikdo se nebude smát (režie Hynek Bočan, 1965) a Já truchlivý Bůh (režie Antonín Kachlík, 1969).

Sommer, Sonne, Sand und mehr... - bk35; Goldmann Verlag; Verschiedene Autoren; pocket_book; 1994

Obsahuje verše ze sbírek: Po nás ať přijde potopa, Radosti života, Nové verše, politické satiry, jež byly publikovány v brněnských Lidových listech a několik výpravných básní z pozůstalosti. Celé dílo vyjadřuje desiluzi nad soudobým světem a jeho prolhanou idylou, je plné ironie a skepse.Odtud pramení i forma jeho básní, které vycházejí z šansonu, kupletu.

彼女は彼にとって、誰かがタールを塗ったかごに入れて川に捨てた子供のように思えた。プラハの外科医トマスは、女性を欲望しつつも恐れているエロトマニアであり、離婚を結婚のように祝った後、愛から逃げることにした。彼はウェイトレスのテレサのためにいくつかの基本的な原則を破るが、画家サビーナとのような性的関係は続ける。テレサは、ロシアのプラハ侵攻後に結婚した二人が住むチューリッヒを去り、故郷に戻る。彼は彼女を追いかけ、職を失い、プラハから遠く離れた村で窓拭きやトラック運転手として働く。幸せは再び悲劇で終わり、トマスとテレサはダンスの夜の後、交通事故で亡くなる。小説『存在の耐えられない軽さ』はミラン・クンデラに国際的な成功をもたらした。ミラン・クンデラの小説は、知的な花火のようであり、感情や官能のロケットが繰り返し混ざり合っている。

Závěrečný svazek souboru povídek o groteskních podobách lásky v dnešním světě, navazující na dva svazky předchozí (Směšné lásky, Druhý sešit směšných lásek). Příběhy, v nichž autor v groteskních situacích analyzuje milostnou problematiku muže a ženy a zejména pak svár mezi láskou tělesnou a duševní.

Soubor esejí rozebírajících a hodnotících prózu Vladislava Vančury, kterou autor konfrontuje s vývojem evropského románu za posledních sto let. Závěry vyvozené ze svých úvah a studií Kundera zobecnil a formuloval jako příspěvky k teorii románu.

Výbor sdružuje několik vtipných, humorných povídek a novel, do kterých vložil Vančura mnoho ze své filosofie radosti a optimismu. Parodií na sportovní kluby je první povídka, F.C. Ball, kreslící postavy lidiček, scházejících se v hostinci u "Dvou litrů...". Známá novela Rozmarné léto je vyprávění plné pohody a shovívavosti ke třem přátelům v malém městečku, kam zavítá kouzelník a krásná dívka. Následuje Luk královny Dorotky, šest povídek s milostnou tématikou a novela Kosmas, vyňata z autorových Obrazů z dějin národa českého. Doslov: Milan Kundera

Hra o jednom dějství se čtyřmi vizemi. Absurdní drama odehrávající se za 2. světové války v době stanného práva. Děj hry se odehrává během jedné hodiny. Hlavní hrdina, sedmadvacetiletý architekt Jiří Nečas, žije poklidným životem spolu se svou ženou u jejích rodičů. Jednoho dne ho navštíví žena, která spolu s Jiřím spolupracuje v odboji a žádá Jiřího o pomoc...

Výběr z Apollinairových básní sestavili Adolf Kroupa a Milan Kundera. Zařazeny básně ze sbírek Zvířecí zkazky (Le Bestiaire ou Cortège d'Orphée – 1911 – podnětem k nim byly pravděpodobně Picassovy dřevoryty zvířat ), Alkoholy (Alcools – 1912 – úvodní báseň je Pásmo v překladu Karla Čapka), Kaligramy (Calligrammes – 1918), Básně pro Lou (Ombre de mon Amour – básně psané pro Luisu de Coligny, byly dlouho neznámé a vyšly až v 50. letech) a Básně pro Madeleine (Poèmes secrets à Madeleine – stejně jako básně pro Lou). Básně překládala řada básníků: Karel Čapek, Vladimír Holan, Jindřich Hořejší, František Hrubín, Hanuš Jelínek, Adolf Kroupa, Milan Kundera a Jaroslav Seifert.

"Az optimizmus az emberiség ópiuma! Az egészséges lélek ostobaságtól bűzlik. Éljen Trockij!" - írja egy képeslapon Ludvík Jahn, a természettudományi fakultás ifjú hallgatója pártiskolára vezényelt kedvesének. Tréfából. Az 1949-es év Csehszlovákiájában azonban nem ismerik a tréfát. Ludvík Jahnt kizárják a pártból, kirúgják az egyetemről, a katonaságnál a büntetőalakulathoz sorozzák be, bányamunkára küldik. Ludvík Jahn élete és karrierje derékba törik. Hosszú éveken át csak a bosszúvágy élteti. És egyszer csak felvirrad a megtorlás napja. A hajdani, félresikerült tréfát egy másik, éppoly kegyetlen tréfával akarja helyreütni. A tréfa azonban ismét a visszájára, ismét őellene fordul. És ebből lesz a tulajdonképpeni, a minden emberi tréfáknál nagyobb szabású, áttekinthetetlen és visszavonhatatlan, a címadó tréfa, amely mifelénk a történelem képében szokta járatni áldozataival a bolondját. Erről ad felkavaróan és csúfondárosan, immár sokadik kiadásban számot, hányattatásainak fordulatos történetével is, a hajdan világraszóló "botrányt" keltő, majd a világsikerben időtálló klasszikussá érő Kundera-alapmű.

Odin iz krupnejshikh prozaikov sovremennosti razmyshljaet ob istorii romana, o zakonomernostjakh etogo slozhnejshego zhanra, o ego vzaimootnoshenijakh s evropejskoj istoriej, o slozhnostjakh

Výbor prózy sedmi autorů: B. Hrabal, L. Bublík, J. Škvorecký, M. Kundera, I. Vyskočil, I. Klíma, F. Hrubín.Sedm novel a povídek autorů, kteří v nich v posledních letech dovedli zvlášť účinně reagovat na duševní stavy a pocity dnešního člověka i společnosti. Jsou to B. Hrabala "Taneční hodiny pro starší a pokročilé", L. Bublíka "Páteř", J. Škvoreckého "Legenda Emöke", M. Kundery "Falešný autostop", I. Vyskočila "Nejsem si jist", I. Klímy "Poprava koně" a F. Hrubína "Zlatá reneta".

Pomalost, chronologicky první ze čtyř románů Milana Kundery napsaných francouzsky, vychází v českém překladu Anny Kareninové. Vydávání Kunderových románů v českém jazyce se uzavírá.

Die russische Invasion in der Tschechoslowakei 1968 hat nicht nur die Menschenrechte und die Demokratie mit Füßen getreten, sondern auch eine einzigartige Kultur. Ein Porträt Prags zu zeichnen, bedeutete für Milan Kundera, ein versunkenes Atlantis wieder ans Licht zu bringen, eine Weltan-schauung zu retten. Der erstmals 1980 erschienene titelgebende Text dieses Bandes, »Prag, ein Gedicht verklingt«, erstmals in deutscher Übersetzung, ist ein Plädoyer für die Kultur, in der der Autor aufgewachsen ist und die sein Werk geprägt hat. In dem Essay »Neunundachtzig Wörter«, 1985 erstmalig erschienen und hier in einer erweiterten Form erstmals auf Deutsch, beschreibt Milan Kundera die Herausforderungen, mit denen er sich konfrontiert sieht: dem Exil, dem Leben in einer anderen Sprache als seiner Muttersprache und den Übersetzungen seiner Werke. In seinem persönlichen Wörterbuch der Literatur definiert er neunundachtzig Vokabeln, die zentral für sein Werk sind, und erklärt ihren Wert und ihre Bedeutung. Milan Kundera ist im Juli 2023 im Alter von vierundneunzig Jahren verstorben. In diesen Texten ist er wieder mitten unter uns.