Sergej Machonin Kolejność książek (chronologicznie)

Výbor divadelních referátů a statí Sergeje Machonina, který je doprovázen úplnou anotovanou bibliografií, rozsáhlou ediční poznámkou a rejstříky. Tento poznámkový aparát si - společně s doslovem o Machoninově názorovém vývoji a kritickém typu - klade za cíl v co nejširších kontextech postihnout tuto pozoruhodnou a kontroverzní osobnost české poválečné divadelní kritiky.

This novel follows the passage of strange, gentle Abel Tiffauges from submissive schoolboy to adult misfit - a man without a sense of belonging until he finds himself a prisoner of war, and then a teacher, and then the 'ogre' of a Nazi school at the castle of Kaltenborn.

Kniha o Leopoldu Trepperovi,polském tajném agentovi židovského původu.

Christine pracuje w prowincjonalnym urzędzie pocztowym w Austrii po I wojnie światowej, kraju ogarniętym bezrobociem. Nieoczekiwanie otrzymuje telegram od bogatej ciotki, która zaprasza ją do kurortu w szwajcarskich Alpach. Christine z nową tożsamością natychmiast zostaje wciągnięta w świat niewyobrażalnego bogactwa i wyrafinowanych rozrywek, cieszy się powodzeniem. Czuje się całkowicie odmieniona: nic nie jest niemożliwe. Jednak zazdrość i intrygi hotelowego towarzystwa ujawniają jej prawdziwe pochodzenie. Christine wraca na pocztę, gdzie nic już nigdy nie będzie takie samo.

Rilke's haunting images focus on the difficulty of communion with the ineffable in an age of disbelief, solitude, and profound anxiety. Rainer Maria Rilke felt that the world and all its joys most truly belonged to the young, and in Stories of God he captured for them the magic, charm and wisdom of fairy and folk tales.

Sent to a remote village for the duration of the war, two children devise physical and mental exercises to render themselves invulnerable to pain and sentiment. They steal, kill, blackmail and survive; others - the cobbler, the harelipped girl who craves love, the children's parents - are sucked into war's brutal maelstrom.

Mimořádně osobitá, vyzývavá, myšlenkově vyhraněná próza, osobní příběh Sergeje Machonina (1918–1995), kritika a překladatele. Kniha je rozdělena do tří dílů (Prostějov, Velké a malé dějiny, Záznamy), z nichž každý je ještě členěn do menších úseků. Nejrozsáhlejší je díl první, věnovaný mladým létům v hanácké metropoli, v němž autor zálibně kreslí rodinné prostředí, dobovou atmosféru a životní styl probudilého malého města. Druhý díl zabírá hledání příčin, pro které autor uvěřil v možnost uskutečnění snu o spravedlivější společnosti. Vše je soustředěno k nesentimentálnímu popisu onoho procesu, jímž se zralý muž prodíral ze svých iluzí k vnímání světa už „jiným“ rozumem a „jinýma“ očima. Třetí díl je souborem dopisů, deníkových zápisků a publicistických článků, vztahujících se k době pochartovní a polistopadové...

To, co widziałem, tego człowiek nie powinien widzieć, nie powinien o tym wiedzieć. Rzeczywistości łagrów, przeżywanej przez miliony ludzi, nie można pojąć, a jeśli nie pojąć, to choć trochę zrozumieć, nie przeczytawszy Opowiadań kołymskich w całości. Słynny Archipelag Gułag wniósł wiele w poznanie świata łagrów, zwłaszcza w zakresie materiału faktograficznego. Natomiast w sferze przeżyć, emocji, uczuć, myśli i refleksji nad ludzką nędzą to Szałamow jest tym, który beznamiętnie prowadzi nas przez piekło zgotowane przez człowieka drugiemu człowiekowi w naszych czasach. ze wstępu Juliusza Baczyńskiego

Jedno z pierwszych literackich świadectw dotyczących obozów pracy. Na tom ten składają się trzy głośne utwory: Jeden dzień Iwana Denisowicza, Zagroda Matriony oraz Zdarzenie na stacji Koczetowka. Więzień łagru, który każdego dnia musi walczyć o przetrwanie; prosta i dobra kobieta, człek sprawiedliwy, biernie poddająca się temu, co przyniesie los; młody lejtnant, prawdziwy człowiek radziecki, który bez wahania wydaje na pewną śmierć zbiegłego jeńca. Czy coś łączy bohaterów tak różnych opowiadań? Jeśli tak, to jest to poszukiwanie przestrzeni dla siebie u każdego na własny sposób w represyjnym, totalitarnym państwie, które każdemu wyznacza miejsce w szeregu.

Motýlek 1-2 je literární dílo, které sleduje životní příběh Henriho Charrière, známého jako Motýlek, který byl neprávem odsouzen k doživotnímu vězení na francouzské Guyaně. V prvním svazku se čtenář seznamuje s Charrièreho osudem, jeho únikem z vězení a odhodláním vrátit se do Francie. Příběh je protkán tématy svobody, přežití a touhy po spravedlnosti. Charrière se setkává s různými postavami, které ovlivňují jeho cestu, včetně spoluvězňů a místních obyvatel, a jeho vytrvalost a vynalézavost jsou klíčovými prvky jeho charakteru. Druhý svazek pokračuje v jeho dobrodružstvích a zkoumá důsledky jeho útěku, přičemž se zaměřuje na jeho snahu uniknout nejen fyzicky, ale také psychicky. Charrière čelí mnoha překážkám, které testují jeho odhodlání a morální hodnoty. Kniha se zabývá otázkami identity, přátelství a lidské odolnosti. Celý soubor nabízí komplexní pohled na Charrièreho život a jeho neúnavnou snahu o svobodu, přičemž zachycuje jak jeho osobní tragédie, tak triumfy.

Condemned for a murder he had not committed, Henri Charriere (nicknamed Papillon) was sent to the penal colony of French Guiana. Forty-two days after his arrival he made his first break, travelling a thousand gruelling miles in an open boat. Recaptured, he suffered a solitary confinement and was sent eventually to Devil's Island, a hell-hole of disease and brutality. No one had ever escaped from this notorious prison - no one until Papillon took to the shark infested sea supported only by a makeshift coconut-sack raft. In thirteen years he made nine daring escapes, living through many fantastic adventures while on the run - including a sojourn with South American Indians whose women Papillon found welcomely free of European restraints Papillon is filled with tension, adventure and high excitement. It is also one of the most vivid stories of human endurance ever written. Henri Charriere died in 1973 at the age of 66.

Světoznámá novela sovětského autora odhaluje otřesné skutečnosti sovětských gulagů v 50. letech 20. století. Útlý svazek obsahuje pouze novelu Jeden den Ivana Děnisoviče.

Starý Sofoklův námět o Antigoné, jež se vzepře proti tyranovu zákazu pohřbít mrtvého, je v knize převeden do nacistického koncentračního tábora počátkem roku 1945, v němž se proti obdobnému zákazu vzbouří celý tábor.

V lete roku 1942 je mesto Krasnodon na východnej Ukrajine obsadené nemeckou armádou. Časť miestnej mládeže, komsomolci pod vedením Olega Koševého, sa zformuje v ilegálnu odbojovú skupinu, vykonávajúcu pod vedením komunistov partizánske akcie v týlu nepriateľa. Skupina je neskôr zrazená, jej členovia sú zatknutí a popravení.

Román o růstu sovětského kolchozu, po minulé válce zanedbaného a nejhoršího v okrese, který se během rku pozdvihne na dobrý průměr a získá předpoklady stát se jedním z nejlepších v SSSR. Hlavní myšlenkou je změna ve vztahu lidí ke společné práci: vyčerpáni po válce, zbaveni nejlepších pracovníků, kteří padli na frontě, a vlivem špatného vedení přestávali se zajímat o družstevní hospodářství, starali se jen o výhody trhu, obchodovali a vydělávali pro sebe, nový předseda kolchozu počal po návratu z fronty organisovat znovu od začátku celou hospodářskou a stranickou práci, zvykal lidi pořádku a kázni, podchytil jejich zájem o nové pěstitelské methody a o mechanisaci. Z dřívějších liknavých lidí tak vznikl kolektiv uvědomělých pracovníků, ve kterých správné vedení a pokrokové myšlenky odkryly netušené schopnosti a daly jim vědomí, že jakéhokoliv nepřítele - sucho, deště, neúrodnou půdu - je možno překonat. Zároveň ukazuje autorka, jak i soukromé zármutky a neshody pomáhá vyřešit společné chápání budovatelských úkolů.

Hrdiny románu jsou inženýři, svářeči, kopáči, úředníci, šoféři, komsomolci-spojaři, sovětští lidé, kteří chtěli se zbraní v ruce hájit sovětskou zem, ale na rozkaz museli odejít do nejvzdálenějších končin SSSR, východní Sibiře, aby pod vedením inž. Batmanova a stranického tajemníka Zalkinda vybudovali ropovod z ostrova Tajsinu do bezpečnější oblasti Sibiře. V boji s přírodními podmínkami a s časem se vytváří soudružský kolektiv, který si brzy uvědomil, že je jeho práce stejně důležitá, jako přímý boj s nepřítelem. S rostoucím dílem ocelí i charaktery, rozvíjí se povahové vlastnosti a nadání jednotlivců na prospěch socialistické společnosti. V této společnosti nemůže žít ani lenoch ani zrádce. Oceněno Stalinovou cenou 1. stupně. Zfilmováno.

Na osudu malé čínské vesničky ukazuje autor s hlubokou přesvědčivostí život čínského lidu v době před čínsko - japonskou válkou, v době války a těsně po ní. Citace z tiráže: Přeloženo do češtiny z ruského překladu. Vydáno pro členy Čtenářské obce jako hlavní svazek ediceSvět v rámci odběrního příspěvku, v němž je zahrnut nárok na vázanou knihu i Literární noviny.

Románové vylíčení rozhodujících dnů a nocí, za kterých Rudá armáda bojovala o Stalingrad. Osudy vojáků jednoho praporu, připraveného do města v září 1942, a příběh důstojníka a vojenské ošetřovatelky jsou motivem, kterým spojuje autor popisování vojenských operací, zachycených odobranných bojů v polovině září 1942 až k druhému dni generální ofensivy v únoru 1943. Líčením zážitků z bojů, života v zákopech a v krytech bombardovaného města vystihuje román zároveň, jak vojáci i civilisté, kteří ve městě zůstali, podstupovali všechna nebezpečí a útrapy s přesvědčením, že Němci Stalingradu nedobudou.