Jiří Stromšík Książki

Povídky F. Kafky. Manželský pár a jiné texty z pozůstalosti.

Výbor z aforismů, úvah a esejů Eliase Canettiho.

Druhý svazek edice Dílo Franze Kafky přináší povídku Popis jednoho zápasu a jiné texty z pozůstalosti.

Dieser Gesamtschau über die europäische Literatur von Homer bis Goethe liegt die Erkenntnis zugrunde, dass die volkssprachlichen Literaturen nicht aus sich heraus, sondern nur in Verbindung mit der lateinischen Literatur zu verstehen sind. Curtius wendet sich gegen die sprachliche und zeitliche Beschränkung der Literaturwissenschaft auf die jeweiligen Nationalliteraturen, gegen isolierte Beschäftigung mit einer Literatur und steht somit am Anfang der komparatistischen Literaturbetrachtung.

Der unmögliche Kampf eines im ständigen Selbstgespräch befindlichen Tieres, seinen ausufernden Erdbau zu perfektionieren. Wie umgehen mit der eigenen Paranoia, wenn absolute Sicherheit nur eine Chimäre sein kann? "Der Räuber kann sehr leicht mein Opfer werden und ein süß schmeckendes. Aber ich werde alt, es gibt viele, die kräftiger sind als ich und meiner Gegner gibt es unzählige, es könnte geschehen, daß ich vor einem Feinde fliehe und dem anderen in die Fänge laufe. Ach, was könnte nicht alles geschehen! aus: Der Bau - Gröls-Verlag (Edition Werke der Weltliteratur)

Elias Canetti, nositel Nobelovy ceny za literaturu (1981), se narodil v roce 1905 v rodině sefardských Židů v bulharském Ruse. Po přesunu do Manchesteru a Vídně strávil část života ve Švýcarsku a Německu. V roce 1929 získal doktorát z chemie na vídeňské univerzitě, ale jeho vášeň zůstala v literatuře. V roce 1938 uprchl před anšlusem do Paříže a následně do Velké Británie, kde žil až do své smrti v Curychu v roce 1994. Canetti, považovaný za jednoho z posledních představitelů klasické humanistické vzdělanosti, spojoval kulturu a humanitu; jeho román Zaslepení (1935) varoval před fašismem. Hlasy Marrákeše, literární výtěžek z cesty do Maroka v roce 1954, byly zapsány po návratu a publikovány až v roce 1967. Druhá část, Svědomí slov, obsahuje eseje z let 1936–1976 o osobnostech jako Hermann Broch, Karel Kraus, Georg Büchner a Tolstoj. Nejrozsáhlejší text, Druhý proces. Kafkovy dopisy Felici (1969), není součástí této edice, neboť byl nedávno vydán samostatně. Hlasů Marrákeše vychází poprvé v češtině, zatímco Svědomí slov je k dispozici v novém překladu Jiřího Stromšíka, který se dlouhodobě věnuje zpřístupňování Canettiho díla českým čtenářům.

Po "Ocalonym języku" i "Pochodni w uchu" trzecia część autobiografii wielkiego pisarza austriackiego, laureata nagrody Nobla: obraz niespokojnej Europy lat 1931-37, przeplatany fascynującymi portretami wybitnych ludzi.

This extraordinary novel, first published in German in 1935, is a COMEDIE HUMAINE of madness. It tells the story of Peter Kien, a distinguished scholar in Germany between the wars. With masterly precision, Canetti build up the elements in Kien himself, and in his personal relationships, which will lead to his destruction. AUTO DA FE explores in fiction the theme of Canetti's other major - non -fiction work, CROWDS AND POWER: the relation of the individual to the mass, an issue especially relevant to any survey of fascism.

Crowds and Power is a revolutionary work in which Elias Canetti finds a new way of looking at human history and psychology. Breathtaking in its range and erudition, it explores Shiite festivals and the English Civil war, the finger exercises of monkeys and the effects of inflation in Weimar Germany. In this study of the interplay of crowds, Canetti offers one of the most profound and startling portraits of the human condition.

Ocalony język to pierwszy tom autobiografii Eliasa Canettiego, laureata Nagrody Nobla w dziedzinie literatury. Intelektualista i człowiek wielu prób wraca po raz pierwszy do swojego życia, opowiadając o dzieciństwie w Bułgarii, Anglii, Austrii i Szwajcarii. Pochodzenie hiszpańskie jego rodziny, quasi-wschodni charakter małego miasta bułgarskiego, w którym się urodził, patriarchalny styl życia pod przewodnictwem potężnego dziadka, który wciąż wpisuje się w tradycję sefardyjskich Żydów, oraz wybuch I wojny światowej, doświadczony w imperialnej Wiedniu, tworzą bogate tło dla obserwacji dziecka. Ale to nie tylko to – to także edukacja emocjonalna i intensywność pierwszych odkryć dotyczących ludzkiego serca przyciągają naszą uwagę. Wszak wszystko tutaj przemawia do serca: miłość ojca, której przedwczesna śmierć uwalnia dziecko od własnego lęku przed śmiercią; relacja z matką, która otwiera mu drzwi do szerokiego świata języka i literatury; pierwsze wrogości oraz wszystkie małe, decydujące codzienne doświadczenia; a wreszcie nieuchronny upadek dzieciństwa.

The second part of the Nobel Prize winner's classic autobiography, reissued by Granta in a stunning new paperback edition.

Steppenwolf is a poetical self-portrait of a man who felt himself to be half-human and half-wolf. This Faust-like and magical story is evidence of Hesse's searching philosophy and extraordinary sense of humanity as he tells of the humanization of a middle-aged misanthrope. Yet this novel can also be seen as a plea for rigorous self-examination and an indictment of the intellectual hypocrisy of the period. As Hesse himself remarked, "Of all my books Steppenwolf is the one that was more often and more violently misunderstood than any other".

Ta niezwykła książka to pełen blasku, teatralny miks historii, podróżopisarstwa, fikcyjnego szkicu, krytyki artystycznej i literackiej oraz eseju osobistego. Angelo Ripellino wykracza poza turystyczny stereotyp Pragi, wydobywając z niej tajemnicę, ambiwalencję, mrok, letarg i ukrytą fascynację miastem nad Wełtawą. Wykorzystuje melodramat i opowieści o duchach, a także historie z zaczarowanej drogi i ryzykownego baru, aby ukazać czar Bohemii w wspaniałym połączeniu faktu i fikcji. Książka otwiera się na ulicach Starego Miasta, gdzie wciąż krążą Kafka i Hašek. W drugiej części przenosimy się do XVII wieku, z jego akcentem na okultyzm. Podczas podróży zwiedzamy praskie burdele, teatry, getto, laboratoria alchemików i kawiarnie, towarzysząc Rudolfowi II, Apollinaire'owi i czeskim dadaistom. Efektem tej wyimaginowanej wycieczki jest głębsza wiedza o mieście, której nie dostarczy żaden zwykły przewodnik, oraz ekscytujące wprowadzenie do czeskiej kultury.

W najnowszej książce Güntera Grassa autentyczność góruje nad fikcją, a pamięć nad wyobraźnią. Autor, wspominając swoje dwadzieścia młodych lat, stawia siebie w roli głównej, przeplatając ciepłe, nostalgiczne i gorzkie wspomnienia. Akcja rozpoczyna się 1 września 1939 roku, kiedy to wybuch drugiej wojny światowej oznacza kres dzieciństwa dla 12-letniego gdańszczanina. Zakończenie książki to rok 1959, kiedy to odbywa się premiera Blaszanego bębenka, co staje się początkiem jego literackiej kariery. Między tymi datami autor opisuje burzliwe czasy, dramatyczne losy, młodzieńcze zaślepienia i zaniechania, które po latach są surowo oceniane. Główne motywy to bolesny rozrachunek z przeszłością, miłość do matki, kobiet i rodzinnego Gdańska, a także walka o przetrwanie w trudnych warunkach wojennych i powojennych. Książka zyskała ogromne zainteresowanie na całym świecie, zwłaszcza po ujawnieniu przez autora tajemnicy, że w wieku 17 lat służył jako czołgista w Waffen-SS. Dla wielu fanów było to zaskoczenie, a dla krytyków pretekst do ataków. Ten wojenny epizod wydaje się jednak jedynie skazą na życiorysie wielkiego pisarza, gdańskiego patrioty i orędownika niemiecko-polskiego pojednania.

Franz Kafka’nın daha önce kitaplarda yer almamış bazı anlatılarını da içeren Ceza Kolonisinde, Can Yayınları’ndan çıkmıştı. Bu kitabın devamı niteliğindeki Bir Kavganın Tasviri, yazarın ölümünden sonra ardında bıraktığı anlatılardan oluşuyor. Böylece Kafka’nın bütün anlatıları iki kitap halinde toplanmış oluyor. Bu kitapta yer alan 34 anlatı, özünde yalnız olan bireyin, “kafkaesk” dünyanın çıkmaz sokaklarında var olma çabasını gözler önüne seriyor. Kafka, varoluşun karanlık boyutlarını, kendisinden ne önce ne de sonra hiçbir yazarın ulaşamadığı bir yoğunlukta tasvir ediyor. Kahramanları kadar yalnız olan Kafka, 20. yüzyıl edebiyatı¬nı derinden etkilemiştir. Onun eserinde bireyin korkuları, umutsuzlukları, açmazları tematik bir çokkatmanlılık içinde duru bir dille işlenmiştir.

Akcja opowiadania rozgrywa się w 1647 roku w pobliżu Osnabrücku, gdzie negocjowane są warunki pokoju, który przeszedł do historii jako pokój westfalski. Tematem jest fikcyjne spotkanie siedemnastu niemieckich barokowych poetów i pisarzy, którzy zostali przedstawieni rzeczywistymi imionami i dziełami, ale autor wzbogacił ich o cechy charakteru, poglądy i sposoby działania, tworząc pełne, oryginalne postacie literackie. Poeci odczytują swoje utwory, a w dyskusjach poruszają problemy poetologiczne oraz osobiste spory i animozje. Ostatecznie jednak dominuje temat wojny oraz pytanie, w jakim stopniu literatura — jako jedynie „piękne złudzenie” — może, a może nawet powinna, angażować się w realną politykę. Obecni literaci podejmują próbę odpowiedzi na to pytanie. W ten historyczny obraz wpleciony jest lekko ironiczny obraz znanej Grupy 47, która spotkała się dokładnie 300 lat później, tuż po zakończeniu wojny, która była dla Niemiec i Europy jeszcze bardziej niszczycielska niż wojna trzydziestoletnia. Grass ponownie demonstruje swoją wirtuozerię w parodii i parafrazie, a także umiejętność tworzenia atrakcyjnych dla czytelnika, humorystyczno-poważnych gier z fatalnymi wydarzeniami historii. Dzięki niekończącej się pomysłowości fabularnej oraz wyjątkowej znajomości realiów epoki, Günter Grass przedstawia tak żywy, plastyczny i wiarygodny obraz barokowego okresu, że trudno znaleźć mu odpowiednik w niemieckiej literaturze powojennej.

Jedna z nejznámějších novel německé literatury předminulého století, jež proslavila svého autora téměř v celém světě. Chamisso v ní líčí osudy muže, jenž prodal ďáblovi za zlato vlastní stín a vyřadil se tak navždy z lidské společnosti. Je nucen bloudit osaměle v pološeru, střežit se světla i slunce a pokaždé, když se chce připojit k lidem, setká se s někým, kdo mu jeho neštěstí připomene. Ztratí přátele, lásku i radost a podléhá již téměř smutku opuštěnosti, z něhož mu žoky zlaťáků nemohou pomoci, když si konečně uvědomí, že jeho jedinou záchranou je připoutat se k přírodě.

Dobrodružný příběh z období alžírské osvobozenecké války. Hrdina románu Hitsch Kandrian, švýcarský malíř a grafik z Curychu, si o dovolené na francouzské Riviéře poraní nohu a zůstává sám, bez manželky a syna, v Nice. Potuluje se od baru k baru, nudí se a z nedostatku jiného zaměstnání se zaplétá do milostného dobrodružství. Je červenec 1961, francouzsko-alžírská válka vrcholí. Exkluzivní prostředí světoznámého lázeňského města, plného turistů, lačnících po prázdninových radovánkách v nádherném počasí na břehu Středozemního moře, je tu konfrontováno s tvrdou realitou politických faktů, které osudově zasáhnou i do soukromého života Hitsche Kandriana.

Ve své knize líčí autor především svůj vnitřní vývoj, který z něj formuje spisovatele, počínaje intenzivní četbou a studiem uměleckých obrazů až po mezilidské vztahy a setkání s významnými osobnostmi své doby.

Velká švýcarská firma vyšle douJaponska na půlroční stipendijní pobyt šest svých spolupracovníků, aby na základě svých dojmů napsali příspěvky proujubilejní sborník, jímž má být oslavenoustoulet trvání obchodních styků firmy s Japonskem. Konfrontace šesti Švýcarů se životem vzdálené země tvoří hlavní náplň románu. Každý z nich se totiž svým způsobem pokouší navázat kontakt s cizím prostředím a každý z těchtoupokusů končí neúspěchem - od komickéhounedorozumění až poutragickou krizi. Mezi zážitky ostatních účastníků a zároveň vlastně ústřední motiv celéhourománu tvoří milostný příběh švýcarskéhounovináře a japonské studentky Joko.

Soubor humoresek známého západoněmeckého spisovatele zavádí do pomyslné mazurské vísky Šulákov, podobné našemu Kocourkovu, a na pozadí moderního absurdního humoru rozvíjí úsměvné příběhy těžkopádných, paličatých, a přitom dobrotou srdce vynikajících venkovanů.

Podtitul: soubor statí Nejdůležitější Winckelmannovo dílo, které položilo základy klasické archeologie. Uspoř., z něm. přel. a předml. naps. Jiří Stromšík. 48 s. fot. (některé barev.)

Novela zachycující morální a strukturální rozklad dělnické rodiny v NSR v osmdesátých letech minulého století.

Publikace obsahuje devět vybraných esejů dvou významných osobností německé a české literární vědy a germanistiky, Kurta Krolopa a Jiřího Stromšíka. Oba autoři brilantní esejistickou formou představují zásadní autory německé literární romantiky od jejích počátků (Bonaventura, Novalis) přes Brentana, de le Motte-Fouqué, bratří Grimmů, Kleista a Chamissa až po její pozdní období (Tieck, E.T.A. Hoffmann). Čtenář se takto může seznámit s prací dvou významných osobností česko-německé literární vědy a germanistiky. Zároveň má možnost poprvé nahlédnout v rámci jedné knihy do jednoho z nejdůležitějších období německých literárních dějin. A konečně jednotlivé eseje zprostředkovávají i zásadní historické souvislosti jak v rámci německé kultury daného období tak jeho české recepce.

Románem Spiklenci odhaluje německy píšící autor s českými kořeny Friedrich Bruegel (1897-1955) principy fungování totalitárního režimu v Československu na jaře 1949, rok po převzetí moci komunisty. Vykresluje hrůzný obraz stalinských praktik represivního aparátu neštítících se ničeho, jen aby byl nepřítel (jinak smýšlející jedinec nebo nepohodlný soudruh) odstraněn. Atentát na vysokého představitele vládnoucího režimu představuje pro komunistickou stranu vítanou příležitost pro přípravu monstrprocesu s domnělou sítí spiklenců, kteří se měli dopustit nejhorších možných zločinů včetně velezrady a špionáže ve prospěch nepřátelských mocností. S obrovským důrazem na napětí přibližují Spiklenci strukturu a dynamismus totalitární moci podobně jako Noc o polednách Arthura Koestlera nebo 1984 George Orwella. Žádné z těchto ani dalších podobně zaměřených děl se ovšem neváže k českému prostředí s jeho dobovými specifiky, v tom je Bruegelova kniha psaná už v roce 1949 do dnešních dnů naprosto jedinečná. Po pětasedmdesáti letech od prvního vydání dostává česká společnost příležitost poznat toto dílo a jeho prostřednictvím i kus vlastních dějin a charakteru. Román připomíná, že jakkoli v určitých podmínkách neexistují dobrá řešení, nezbavuje nás to potřeby jednat v souladu s vlastním svědomím. Bruegel se rozhodl vzdorovat zlu tak, že ho zachytil v románu. Svou knihou nás nutí položit si otázku: Co bychom udělali my? Co bych dělal já?