Miroslav Krleža Książki

When Miroslav Krleža traveled through Russia for six months between the end of 1924 and the beginning of 1925, the celebrated Croatian writer was there to figure out what it all meant. The sprawling country was still coming to terms with the events of the 1917 revolution and reeling from Lenin’s death in January 1924. During this period of profound political and social transition, Krleža opened his senses to train stations, cities, and villages and collected wildly different Russian perspectives on their collective moment in history.Krleža’s impressionistic reportage of mass demonstrations and jubilant Orthodox Easter celebrations is informed by his preoccupation with the political, social, and psychological complexities of his environment. The result is a masterfully crafted modernist travelogue that resonates today as much as it did when first published in 1926.

Of Krleža's many writings – poems, plays, short stories and novels – The Return of Philip Latinowicz is the most widely acclaimed. Philip, the protagonist, is a successful but disillusioned painter of some international repute who returns to a small cathedral town in Croatia after an absence of twenty-three years. He hopes that revisiting his cultural roots will inspire him to create the perfect work of art and thereby restore his faith in both art and life. Haunted by his troubled childhood, however, he falls in with shady characters and discovers the emotional, intellectual, and imaginative poverty of small-town decadence. In The Return of Philip Latinowicz Krleža explores the rottenness at the heart of bourgeois life, its dishonesty and its poverty of spirit. At the same time, he explores the tensions pulling on an artist caught in two worlds and facing existentialist doubts.

book is in very good condition

Chorvat Miroslav Krleža, jehož tvorba byla už před druhou světovou válkou oceněna Nobelovou cenou za literaturu, evokuje v Baladách Petrici Kerempuha dějiny svého národa s intelektuální otevřeností a s básnickou naléhavostí, z které stydne a zároveň vře krev. - Doslov Dušan Karpatský.

Cyklus romana i dramska igra Halič, u kojima hrvatski pisac reflektira tematiku Prvog svjetskog rata očima prostih austro-ugarskih vojnika.

Třetí svazek souborného českého vydání literárního díla významného chorvatského spisovatele obsahuje kompletní cyklus próz a divadelní hru o vzestupu, rozkvětu a pádu fiktivního patricijského rodu Glembayů.

Gospoda Glembajevi ist der Titel des Dramas von Miroslav Krleža aus dem Jahr 1929. Das Drama ist in 3 Akte unterteilt und beschäftigt sich mit den Ereignissen und dem Zerfall innerhalb der Familie Glembay. Gospoda Glembajevi ist das erste von drei Dramen aus dem Glembay-Zyklus, zu dem auch die Dramen U agoniji und Leda gehören. Die Handlung spielt in Zagreb, im Haus von Ignjat Glembaj in der Nacht nach der Feier des Jubiläums der Bank Glembay Ltd. im Jahr 1913.

Einführung von Lauer, Reinhard Dramen. XIII, 357 S.

Svazek obsahuje autorovy novely Kedorlaomer Veliký, Velmistr všech darebáků, Primice Alojze Tička, Smrt Florijana Kranjčece, In extremis, Ďábelský ostrov, Smrt Toma Bakrana, Vitr nad provinčním městem, Smrt prostitutky Marije,Smrt Rikarda Harlekiniho, V agonii, Tisíc a jedna smrt, Cvrček pod vodopádem. Kromě cyklu Charvátský bůh Mars a jedenácti novel aj. próz tvořících první díl cyklu o Glembayích představuje tak celou Krležovu novelistickou tvorbu.

Psychologická novela líčí ostré střetnutí mladého anarchisty, redaktora Kavrana s otcem, kterého nenávidí stejně jako maloměšťáckou společnost, ve které žije a jíž pohrdá

Soubor osmi dramat charvátského spisovatele. Legenda -- Michelangelo Buonarroti -- Kryštof Kolumbus -- Na Štěpána krále -- Adam a Eva -- Zelený prapor -- Golgota -- Aretaios aneb Legenda o svaté Ancille, rajském ptáku

Dva romány významného chorvatského modernisty s výrazným společensko-kritickým posláním vyprávějí příběhy typických "marných buřičů". Román Návrat Filipa Latinovicze líčí duševní život dekadentního malíře, který se po dlouhém pobytu v cizině vrací do rodného kraje, kde se střetává s prostředím maloměšťáckých zbohatlíků. "Na pokraji rozumu" je román o osudu intelektuála, který po padesáti letech konvenčního života řekne náhodou nahlas, co si myslí a vyvolá tím proti sobě zuřivý boj, v jehož etapách zazní ústy zastánců měšťáckého pořádku celá škála nejrůznějších variant lidské hlouposti.

Obsahuje též: Páni Glembayové -- V agonii -- Léda

Sedmý, závěrečný svazek spisů nejvýznamnějšího představitele charvátské literatury dvacátého století obsahuje výbor z autorových deníkových záznamů, z básnického díla a z esejistické tvorby. V Krležově rozsáhlem díle hrají důležitou úlohu jeho studie a úvahy, které mají charakter osobních vzpomínek a stylem připomínají řetězení deníkových záznamů. Významným počinem z této části jeho tvorby je text "Dětství na začátku 20. století", který je do tohoto svazku zařazen. Krleža v něm hledá kořeny své identity a zamýšlí se také nad psychologickými možnostmi dětského věku. Z poezie jsou v této knize představeny Krležovy básně z let 1918-1937, mezi nimiž zaujímají výsadní postavení "Balady Petrici Kerempuha", jež jsou zde otištěny v plném znění. Sbírka je psána v kajkavském jazyce a Krleža v ní odsuzuje tragiku dějin, v jejímž důsledku byla literární podoba této řeči násilně zlikvidována a dnes už se jí pouze hovoří v severozápadním Charvátsku. Tématicky široký záběr má pak Krležova esejistika, z níž je do této publikace převzato jedenáct autorových statí. Zabývá se v nich například nejen nejrůznějšími osobnostmi z umění, historie a politiky, ale společenským a dobovým vývojem v kontextu s jihoslovanskou problematikou.

Šestý svazek Spisů Miroslava Krleži se věnuje dramatické tvorbě tohoto charvátského spisovatele.

První z proponovaných tří svazků Krležových esejů, který soustřeďuje texty věnované historii, filozofii, středověké medicíně a novověké politice.

Balade Petrice Kerempuha je zbirka kajkavskih pjesama, nedvojbeno najveći pjesnički ostvaraj Miroslava Krleže, te jedno od najvećih dijela hrvatske književnosti, prvi put je objavljena 1936. godine u Ljubljani. Na kraju zbirke nalazi se Tumač manje poznatih riječi, fraza i pojmova. Zbirka je najavljena u časopisu Ljubljanski zvon (1936, 7-8) sa sedam balada: Petrica i galženjaki; Carmen antemurale sisciense; Na mukah; Ni med cvetjem ni pravice; Vigilia ali straža nočna; Baba cmizdri pod galgama; Scherzo. U drugome izdanju (Zagreb 1946), s reprezentativnom likovno-grafičkom opremom K. Hegedušića, temeljnome korpusu zbirke dodane su još četiri balade (Gumbelijum roža fino diši; Galženjačka; Mizerere Tebi, Jeruzalem; Nenadejano bogčije zveličenje. SPOMEN NA JEN HISPANJSKI KIPEC), izvorno objelodanjene u Dijalektičkom antibarbarusu (Pečat, 1939, 8-9), iz kojega je izostavljena jedino balada Strašilo straši galeb europejajnjski. S tim baladama definiran je korpus i struktura toga jedinstvenoga pjesničkog djela u formi koja je postala kritičkom i ishodišnom osnovom svim kasnijim izdanjima, isključujući dakako, pretisak prvoga izdanja, koji posjeduje bibliofilsku vrijednost. Po strukturnim značajkama, po cjelovitosti i nepromjenljivosti kompozicije kao i po neznatnim intervencijama u prvotni tekst, Balade su najdovršenije autorovo književno djelo. One su, naime usprkos uobičajenoj autorovoj praksi da svoje tekstove mijenja, prerađuje i dopunjuje, doživjele malo izmjena, koje se pretežito odnose na pojedinačne grafijske, fonemske i leksičke preinake, čime se potvrđuje visok intenzitet prvotne kreacije kao i autorovo samopovjerenje u djelo.

Dramski ciklus „Glembajevi“ trilogija je o raspadanju i degeneraciji imućne građanske obitelji, a sastoji se od drama: „Gospoda Glembajevi“ (1928.), „U agoniji“ (1928.) i „Leda“ (u fragmentima objavljena 1929., u cijelosti 1932.). Uz kronološku i obiteljsku povezanost i likova ovaj je ciklus fatumski vezan linijom zločina, (samo) ubojstva i prijevara. Determinizam i neizbježnost obiteljskog prokletstva određuju sudbinu svih likova te dovode do osobnih tragedija i njihova uništenja.

Gospoda Glembajevi je naziv drame Miroslava Krleže iz 1929. godine. Drama je podijeljena u 3 čina, a bavi se događanjima i raskolom unutar obitelji Glembay. Gospoda Glembajevi je prva od tri drame iz glembajevskog ciklusa u koji spadaju i drame U agoniji i Leda.Radnja se zbiva u Zagrebu, u kući Ignjata Glembaja u noći nakon proslave jubileja banke Glembay Ltd. 1913. godine.

De Kroatische god Mars wordt- beschouwd als een van de indrukwekkendste anti-oorlogswerken uit de Europese literatuur. Miroslav Krieia schreef het boek, dat uit een cyclus van zeven novellen bestaat, onmiddellijk na de Eerste Wereldoorlog. Het is een synthese van de Kroatische geschiedenis, en geeft een heldere kijk op Centraal-Europa en op de normen en waarden uit de Europese beschaving die tijdens de oorlog sneuvelden. Maar het is ook een humanistisch pleidooi voor de rechten van het vertrapte individu. Tegelijkertijd fungeert het als een scherpzinnige visie op de menselijke existentie in het algemeen: het boek overschrijdt dan ook in belangrijke mate het tijdperk dat erin beschreven staat.Niets in De Kroatische god Mars is definitief bepaald: achter serieuze gedachten bevindt zich ironie, achter tragiek schuilt humor, achter het sentimentele het groteske. Krie2a drukt zich uit in een ruwe, alledaagse taal, die wordt afgewisseld met milde, subtiele, fantasierijke passages. Zijn stijl is hard, beknopt, direct, en dan weer gevoelig, symbolisch. Niets in dit werk is artificieel: de oorlog die Krleza beschrijft is nog altijd angstaanjagend dichtbij.

Ein Jahrhundert vor unserem literarischen Auge. Das epochale Werk des Meisters der Erzählung Südosteuropas liegt nun in einer mustergültigen Übersetzung von Gero Fischer und Silvija Hinzmann vor. Die Fahnen zeigen ein Kaleidoskop der europäischen Geistes- und Kulturgeschichte, das Krleža zu einem bedeutenden europäischen Schriftsteller des 20. Jahrhunderts erhebt. 1978 wurde ich von Ina Jun-Broda angesprochen, die mich drängte, das Werk zu verlegen. Als unerfahrener Verleger war ich von der Dicke des Romans überwältigt – fünf Bände mit 3000 Seiten. Ina erzählte mir 1979 von ihrem Gespräch mit Krleža, in dem sie ihm anbot, das Werk auf 800 Seiten zu kürzen. Krleža starb Ende 1981, Ina folgte bald darauf. Inmitten von Krieg und Frieden zerfällt Europa. Zwischen Wien, Zagreb, Budapest und Belgrad entfaltet sich das Geschehen. In seinem umfangreichsten Werk, dem ab 1962 veröffentlichten fünfbändigen Roman, der zwischen 1912 und 1922 spielt, zeichnet Krleža ein Panorama der politischen und geistesgeschichtlichen Situation Europas zu Beginn des 20. Jahrhunderts. Das Schicksal von Bürgern, Aristokraten, Politikern und Träumern steht im Vordergrund dieser Chronik, in der Kriegsereignisse und Liebesbeziehungen miteinander verwoben werden.

Krleža je na štokavici ostvario zaseban ciklus pjesama pod konačnim i jedinstvenim naslovom Simfonije. Neke su nastale još 1914., a prve, Tri simfonije (Pan; Podnevna simfonija: Suton), prvi put su objavljene 1917.

Miroslav Krleža souborné dílo představuje komplexní a mnohovrstevnaté dílo významného chorvatského spisovatele, dramatika a esejisty Miroslava Krleži. Tento soubor zahrnuje jeho klíčové literární texty, které se zabývají širokým spektrem témat, jako jsou identita, národní otázky, existence, morální dilemata a sociální kritika. Krleža se ve svých dílech často zaměřuje na historické a politické kontexty, které formovaly jeho dobu, a zkoumá psychologii postav, které čelí vnitřním i vnějším konfliktům. Mezi hlavní postavy patří jak jednotlivci, tak kolektivy, které reflektují složitost lidských vztahů a společenských struktur. Autorův styl je charakterizován bohatým jazykem a symbolikou, což přispívá k hloubce jeho narativů. Souborné dílo zahrnuje romány, povídky, dramata a eseje, které společně vytvářejí obraz Krležovy literární vize a jeho kritického pohledu na svět. Tento soubor je důležitým příspěvkem k chorvatské literatuře a nabízí čtenářům možnost nahlédnout do myšlení a uměleckého projevu jednoho z nejvýznamnějších autorů 20. století.