Parametry
- 172 strony
- 7 godzin czytania
Więcej o książce
Toynbeeho životní dílo, "Studium dějin", je odvážný pokus uchopit novým způsobem celek dějin lidstva a pochopit jeho zákonitosti, a to srovnávacím studiem různých civilizací. Jeho závěry lze v jednotlivostech právem kritizovat, jeho metoda je však stále zajímavá. Toynbee navázal na autory, kteří se snažili podat celkový obraz vývoje velkých civilizací, zejména na staršího britského historika E. Gibbona, který popsal vzestup a pád starověké Římské říše, a na německého filosofa O. Spenglera a jeho dílo "Zánik Západu". Toynbee hledá jednotku historického zkoumání. Odmítá jako jednotku národ, neboť národ je součástí větší rodiny. Z toho důvodu odsuzuje "dějiny národů" a bere na hůl všechny historiky zabývajících se historií národů. Ptá se, co je ta větší rodina - říká jí "společnost". Cíle jeho celoživotního díla: 1) zjistit, jak se civilizace rodí (ani rasa ani prostředí nejsou faktory k vysvětlení, protože lidé nejsou hříčkou přírodních zákonů, ale mají svobodnou vůli 2) Jak civilizace odpovídá na výzvy - kde jsou hranice, kde je odezva ještě účinná a tvůrčí 3) Růst, zhroucení a rozklad civilizace
Zakup książki
Studium dějin, Arnold Toynbee
- Język
- Rok wydania
- 1995
- Oprawa
- (miękka)
Metody płatności
Brakuje nam tutaj Twojej recenzji.
- Tytuł
- Studium dějin
- Język
- czeski
- Autorzy
- Arnold Toynbee
- Wydawca
- Práh
- Rok wydania
- 1995
- Oprawa
- miękka
- Liczba stron
- 172
- ISBN10
- 8085809214
- ISBN13
- 9788085809213
- Seria
- Badanie historii
- Tagi
- Tematyka filozoficzna, Polityka, Nauka, Historia kultury, Cywilizacja, Historia cywilizacji, Filozofia historii
- Pierwsze wydanie
- 1934
- Oryginalna nazwa
- A Study of History
- Ocena
- 4,1 z 5
- Opis
- Toynbeeho životní dílo, "Studium dějin", je odvážný pokus uchopit novým způsobem celek dějin lidstva a pochopit jeho zákonitosti, a to srovnávacím studiem různých civilizací. Jeho závěry lze v jednotlivostech právem kritizovat, jeho metoda je však stále zajímavá. Toynbee navázal na autory, kteří se snažili podat celkový obraz vývoje velkých civilizací, zejména na staršího britského historika E. Gibbona, který popsal vzestup a pád starověké Římské říše, a na německého filosofa O. Spenglera a jeho dílo "Zánik Západu". Toynbee hledá jednotku historického zkoumání. Odmítá jako jednotku národ, neboť národ je součástí větší rodiny. Z toho důvodu odsuzuje "dějiny národů" a bere na hůl všechny historiky zabývajících se historií národů. Ptá se, co je ta větší rodina - říká jí "společnost". Cíle jeho celoživotního díla: 1) zjistit, jak se civilizace rodí (ani rasa ani prostředí nejsou faktory k vysvětlení, protože lidé nejsou hříčkou přírodních zákonů, ale mají svobodnou vůli 2) Jak civilizace odpovídá na výzvy - kde jsou hranice, kde je odezva ještě účinná a tvůrčí 3) Růst, zhroucení a rozklad civilizace