Publikace přibližuje méně známou část tvorby výtvarníka Zbyňka Sekala. Zaměřuje se na jeho knižní obálky, na fotografie z cest, které lze považovat za fotografické skici k dalším dílům, a na skládané obrazy, v nichž jsou kombinovány různé materiály.
Román Plechový bubínek (1959) přivedl Grasse na světovou scénu jako příběh hrdiny Oskara Matzeratha, který v Léčebném a zaopatřovacím ústavu sleduje svůj život od počátku století do doby adenauerovského Německa. Tento infantilní vypravěč, se svým plechovým bubínkem, se pohybuje mimo tradiční morálku a stává se jediným zdravým v prostředí lži a zločinu. Dílo šokovalo čtenáře svou otevřeností a bezohledností, přičemž otevřelo cestu poválečnému německému románu ke světovosti a zajistilo hrdinovi významné místo v moderní mytologii. Novela Kočka a myš (1961) je druhým dílem Gdaňské trilogie, která se soustředí na baltský přístav Danzig/Gdaňsk a období těsně předválečné a válečné. Hlavní postavou je Joachim Mahlke, outsider s mnoha handicapy, jehož nápadně velké Adamovo jablko zosobňuje jeho „cyranovský“ defekt. Snaží se o kompenzaci a touží stát se válečným hrdinou, což se mu podaří, když je jako velitel tanku dekorován válečným křížem. Na vrcholu své kariéry však dezertuje. Novela neřeší důvody jeho činu, ale vypráví o generaci, která byla spolupachatelem i obětí zrůdného režimu. Díky grotesknímu humoru a novelistické hutnosti se Kočka a myš stala jedním z nejčtenějších textů Güntera Grasse. V roce 1967 byl podle ní natočen stejnojmenný film.
“When Gregor Samsa woke up one morning from unsettling dreams, he found himself changed in his bed into a monstrous vermin.” With this startling, bizarre, yet surprisingly funny first sentence, Kafka begins his masterpiece, The Metamorphosis. It is the story of a young man who, transformed overnight into a giant beetlelike insect, becomes an object of disgrace to his family, an outsider in his own home, a quintessentially alienated man. A harrowing—though absurdly comic—meditation on human feelings of inadequacy, guilt, and isolation, The Metamorphosis has taken its place as one of the most widely read and influential works of twentieth-century fiction. As W.H. Auden wrote, “Kafka is important to us because his predicament is the predicament of modern man.”
Klasyczny podręcznik strategii wojskowej do dziś używany na wojskowych uczelniach. Książka, która zmieniła oblicze świata. Od dziesiątków lat inspiruje strategów, budzi niezdrowe emocje u liderów o zapędach dyktatorskich i stanowi niewyczerpane źródło inspiracji dla ambitnych biznesmenów. Przepełniona brutalną mądrością i koncepcjami bezkompromisowych rozwiązań rodem z bitewnych pól, jest lekturą, do której wielokrotnie chce się powracać.
Novela "Kot i mysz" jest drugim dílem i spoiwem Gdańskiej trylogii Grass'a, której skrajne filary tworzą wielkie romany "Blaszany bębenek" i "Psy lata". Skupia się na centralnym miejscu trylogii, bałtyckim porcie Gdańsk, w okresie tuż przedwojennym i wojennym oraz na jednej głównej postaci. Jest nią chłopiec Joachim Mahlke, urodzony outsider z wieloma ograniczeniami, które uosabia — w typowo groteskowej hiperboli Grass'a — jego niezwykle duże jabłko Adama. Ten „cyranowski” defekt Mahlke stara się kompensować od dzieciństwa, ostatecznie w sposób, który jemu i wszystkim jego rówieśnikom wmawia ówczesna ideologia: pragnie stać się bohaterem wojennym. Udaje mu się to. W błyskawicznej karierze jako dowódca czołgu zostaje odznaczony krzyżem wojennym, którym może w końcu zakryć swój fatalny defekt na szyi. Na tym pozornym szczycie jednak tragikomiczny bohater dezertuje. Nowela nie wyjaśnia dlaczego, nie moralizuje, nie ideologizuje — jedynie opowiada w wymownych skrótach jeden paradigmatyczny przypadek całej oszukanej i zniszczonej generacji, która była jednocześnie współwinnym i ofiarą zbrodniczego reżimu. Dzięki swojemu groteskowemu humorowi, który chwilami mrozi, oraz gęstości narracyjnej, która pozostawia postaciom i wydarzeniom ich wieloznaczność i tajemniczość, "Kot i mysz" stał się jednym z najczęściej czytanych tekstów Güntera Grassa.
"Don Juan a Faust" oslňuje hrou vtipu a smělá je již sama myšlenka spojit v jednom dramatickém díle dvě tak mohutné látky, jako je látka donjuanská a faustovská. Tyto dva protipóly lidského snažení se v dramatu setkávají jako sokové v lásce k Donne Anně. Obě postavy koření v romantickém pojetí, které se však vzápetí samo sobě vysmívá. "Žert, satira, ironie a hlubší význam" je nevázaná komedie, plná improvizací, burleskních klaunských vtipů a nápadů a groteskních situací. Děj, milostné námluvy tří nápadníků o krásnou a chytrou dívčinu, má, jak tomu u Grabba bývá, i zde jen podružný význam. "Hlubší význam" spočívá v ironických výpadech a útocích proti současné německé literatuře a vědě. Pro nás tento hlubší význam není dnes již aktuální, ale břitký ironicko-humoristický tón a duchaplnost činí tutop veselohru stále živou.
Úspěšná novela jednoho z nejvýznačnějších členů tzv. „poválečné školy“ v japonské literatuře. Její děj umístil na Filipíny, na místa krutých bojů druhé světové války. Rozvíjí příběh důstojníka, který dostal rozkaz zastřelit vojenského lékaře, svévolně opustivšího jednotku.
Velký humanista a myslitel, jeden z největších německých spisovatelů tohoto století, vložil do svých novel mnoho tragických konfliktů i autobiografických rysů. Vyjma první povídky, Malý pan Friedemann, která patří k začátkům autorovy tvorby, spadá většina novel tohoto výboru do Mannova vrcholného tvůrčího období, kdy psal své velké romány. Téměř ve všech je ústřední postavou umělec, bolestně hledající rovnováhu mezi duchem a životem, vlastní výlučností a zařazením se do všedního řádu života (Tonio Kröger, Těžká hodina, Smrt v Benátkách, Tristan, Zázračné dítě). Následují dvě drobné prózy Zmatek a raný žal, Pán a pes, dále politicky angažovaná novela Mario a kouzelník a povídkově zpracovaná indická zkazka Vyměněné hlavy.
Román o osudech ševce Julia Krause, který se po strašlivém pogromu v Oděse, při němž přišel o celou svoji rodinu, usadil na bavorské vsi. Hrůzná minulost v něm se v něm zformovala v opatrnou životní filozofii - drž se pěkně stranou a buď co nejmíň nápadný! Kraus podle toho žil skromnýma pracovitým životem, dokud i do jeho venkovského zákoutí nezačala prosakovat hitlerovská nákaza, jež z něj udělala štvance a jíž padl nakonec za oběť. Ale Grafovi nešlo jenom o Krause. Záleželo mu na tom, aby ukázal, jak fašismus postihl i jiné poklidné občany německého venkova a proměnil jejich život v pravé peklo.
Proslulé dílo, které po prvé vyšlo r. 1841 a mocně zapůsobilo na pokrokové hnutí v Německu i v jiných evropských zemích, podává především rozbor křesťanství a kritiku theologie. Feuerbach ukazuje, že náboženství je lidským výtvorem, že do Boha promítá člověk své vlastnosti, že theologie není než anthropologií. V první části spisu je náboženství rozebíráno v jeho souhlasu s podstatou člověka, druhá část líčí náboženství v jeho rozporu s podstatou člověka. - Feuerbachova kritika není důsledně materialistická a krom toho Feuerbachovi chybí historický pohled na náboženství jako produkt společenského vývoje. Přesto zůstává dílo významným mezníkem v boji za duchovní osvobození člověka.
Filosofické stati materialistického filosofa a antropologa.
Ročník 5
