Zbyněk Sekal Kolejność książek (chronologicznie)

Publikace přibližuje méně známou část tvorby výtvarníka Zbyňka Sekala. Zaměřuje se na jeho knižní obálky, na fotografie z cest, které lze považovat za fotografické skici k dalším dílům, a na skládané obrazy, v nichž jsou kombinovány různé materiály.

Klasyczny podręcznik strategii wojskowej do dziś używany na wojskowych uczelniach. Książka, która zmieniła oblicze świata. Od dziesiątków lat inspiruje strategów, budzi niezdrowe emocje u liderów o zapędach dyktatorskich i stanowi niewyczerpane źródło inspiracji dla ambitnych biznesmenów. Przepełniona brutalną mądrością i koncepcjami bezkompromisowych rozwiązań rodem z bitewnych pól, jest lekturą, do której wielokrotnie chce się powracać.

Román Plechový bubínek (1959) přivedl Grasse na světovou scénu jako příběh hrdiny Oskara Matzeratha, který v Léčebném a zaopatřovacím ústavu sleduje svůj život od počátku století do doby adenauerovského Německa. Tento infantilní vypravěč, se svým plechovým bubínkem, se pohybuje mimo tradiční morálku a stává se jediným zdravým v prostředí lži a zločinu. Dílo šokovalo čtenáře svou otevřeností a bezohledností, přičemž otevřelo cestu poválečnému německému románu ke světovosti a zajistilo hrdinovi významné místo v moderní mytologii. Novela Kočka a myš (1961) je druhým dílem Gdaňské trilogie, která se soustředí na baltský přístav Danzig/Gdaňsk a období těsně předválečné a válečné. Hlavní postavou je Joachim Mahlke, outsider s mnoha handicapy, jehož nápadně velké Adamovo jablko zosobňuje jeho „cyranovský“ defekt. Snaží se o kompenzaci a touží stát se válečným hrdinou, což se mu podaří, když je jako velitel tanku dekorován válečným křížem. Na vrcholu své kariéry však dezertuje. Novela neřeší důvody jeho činu, ale vypráví o generaci, která byla spolupachatelem i obětí zrůdného režimu. Díky grotesknímu humoru a novelistické hutnosti se Kočka a myš stala jedním z nejčtenějších textů Güntera Grasse. V roce 1967 byl podle ní natočen stejnojmenný film.

When the young salesman Gregor Samsa wakes up one morning transformed into a monstrous insect, his shock and incomprehension are coupled with the panic of being late for work and having to reveal his appearance to family and colleagues. Although over the following weeks he gradually becomes used to this new existence confined within the bounds of the apartment, and his parents and sister adapt to living with a grotesque bug, Gregor notices that their attitudes towards him are changing and he feels increasingly alienated. One of the masterpieces of twentieth-century world literature, ‘The Metamorphosis’ is accompanied in this volume by a selection of other classic tales and sketches by Kafka – such as ‘The Judgement’, ‘In the Penal Colony’ and ‘A Country Doctor’ – all presented in a lively and meticulous new translation by Christopher Moncrieff.

Novela "Kot i mysz" jest drugim dílem i spoiwem Gdańskiej trylogii Grass'a, której skrajne filary tworzą wielkie romany "Blaszany bębenek" i "Psy lata". Skupia się na centralnym miejscu trylogii, bałtyckim porcie Gdańsk, w okresie tuż przedwojennym i wojennym oraz na jednej głównej postaci. Jest nią chłopiec Joachim Mahlke, urodzony outsider z wieloma ograniczeniami, które uosabia — w typowo groteskowej hiperboli Grass'a — jego niezwykle duże jabłko Adama. Ten „cyranowski” defekt Mahlke stara się kompensować od dzieciństwa, ostatecznie w sposób, który jemu i wszystkim jego rówieśnikom wmawia ówczesna ideologia: pragnie stać się bohaterem wojennym. Udaje mu się to. W błyskawicznej karierze jako dowódca czołgu zostaje odznaczony krzyżem wojennym, którym może w końcu zakryć swój fatalny defekt na szyi. Na tym pozornym szczycie jednak tragikomiczny bohater dezertuje. Nowela nie wyjaśnia dlaczego, nie moralizuje, nie ideologizuje — jedynie opowiada w wymownych skrótach jeden paradigmatyczny przypadek całej oszukanej i zniszczonej generacji, która była jednocześnie współwinnym i ofiarą zbrodniczego reżimu. Dzięki swojemu groteskowemu humorowi, który chwilami mrozi, oraz gęstości narracyjnej, która pozostawia postaciom i wydarzeniom ich wieloznaczność i tajemniczość, "Kot i mysz" stał się jednym z najczęściej czytanych tekstów Güntera Grassa.

Román o osudech ševce Julia Krause, který se po strašlivém pogromu v Oděse, při němž přišel o celou svoji rodinu, usadil na bavorské vsi. Hrůzná minulost v něm se v něm zformovala v opatrnou životní filozofii - drž se pěkně stranou a buď co nejmíň nápadný! Kraus podle toho žil skromnýma pracovitým životem, dokud i do jeho venkovského zákoutí nezačala prosakovat hitlerovská nákaza, jež z něj udělala štvance a jíž padl nakonec za oběť. Ale Grafovi nešlo jenom o Krause. Záleželo mu na tom, aby ukázal, jak fašismus postihl i jiné poklidné občany německého venkova a proměnil jejich život v pravé peklo.

Úspěšná novela jednoho z nejvýznačnějších členů tzv. „poválečné školy“ v japonské literatuře. Její děj umístil na Filipíny, na místa krutých bojů druhé světové války. Rozvíjí příběh důstojníka, který dostal rozkaz zastřelit vojenského lékaře, svévolně opustivšího jednotku.

Filosofické stati materialistického filosofa a antropologa.

"Don Juan a Faust" oslňuje hrou vtipu a smělá je již sama myšlenka spojit v jednom dramatickém díle dvě tak mohutné látky, jako je látka donjuanská a faustovská. Tyto dva protipóly lidského snažení se v dramatu setkávají jako sokové v lásce k Donne Anně. Obě postavy koření v romantickém pojetí, které se však vzápetí samo sobě vysmívá. "Žert, satira, ironie a hlubší význam" je nevázaná komedie, plná improvizací, burleskních klaunských vtipů a nápadů a groteskních situací. Děj, milostné námluvy tří nápadníků o krásnou a chytrou dívčinu, má, jak tomu u Grabba bývá, i zde jen podružný význam. "Hlubší význam" spočívá v ironických výpadech a útocích proti současné německé literatuře a vědě. Pro nás tento hlubší význam není dnes již aktuální, ale břitký ironicko-humoristický tón a duchaplnost činí tutop veselohru stále živou.

Proslulé dílo, které po prvé vyšlo r. 1841 a mocně zapůsobilo na pokrokové hnutí v Německu i v jiných evropských zemích, podává především rozbor křesťanství a kritiku theologie. Feuerbach ukazuje, že náboženství je lidským výtvorem, že do Boha promítá člověk své vlastnosti, že theologie není než anthropologií. V první části spisu je náboženství rozebíráno v jeho souhlasu s podstatou člověka, druhá část líčí náboženství v jeho rozporu s podstatou člověka. - Feuerbachova kritika není důsledně materialistická a krom toho Feuerbachovi chybí historický pohled na náboženství jako produkt společenského vývoje. Přesto zůstává dílo významným mezníkem v boji za duchovní osvobození člověka.